Příští prezident vzejde podle průzkumů z trojlístku Babiš, Nerudová a Pavel

Budoucí prezident podle průzkumů vzejde z trojice favoritů, mezi něž patří bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Na rozdíl od ostatních šesti zaregistrovaných adeptů má tato trojice dlouhodobě dvoucifernou podporu, která se v posledních dvou měsících pohybovala v průměru kolem 26 až 27 procent. Vyplývá to z porovnání průzkumů preferencí kandidátů na hlavu státu, které provedla ČTK. Pětina až třetina dotazovaných nebyla podle průzkumů rozhodnuta, komu dá hlas.

Nejvyšší průměrné podpoře se z nejvážnějších uchazečů těší díky silnému voličskému jádru bývalý ministerský předseda Babiš, kterého by podle listopadových a prosincových průzkumů volilo v prvním kole 24,5 procenta až 30,1 procenta lidí. Počátkem ledna by podle posledního dostupného průzkumu agentury STEM získal 27,9 procenta hlasů a proti jejímu průzkumu z prosince si pohoršil zhruba o dva procentní body. Podle aktuálního volebního modelu společností Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi (ČT) by nyní získal 26,5 procenta, stejně jako v polovině prosince. Na 31,7 procenta, které by získal loni počátkem července podle agentury Ipsos, Babiš v poslední době nedosáhl. Nejmenší podíl rozhodnutých voličů (17 procent) měl Babiš podle průzkumu agentury STEM/MARK na přelomu září a října.

Pavel, jehož podpora se podle posledních průzkumů pohybuje od 23 procent do 28,7 procenta, na rozdíl od Babiše a Nerudové od července nikdy nebyl pod dvacetiprocentní hranicí voličských preferencí. Zhruba dva týdny před prvním kolem prezidentské volby měl podle STEM podporu 26,7 procenta, o 3,7 bodu více než v prosinci. Podle lednového průzkumu pro ČT by získal 27,5 procenta hlasů, oproti prosinci o procentní bod víc. Horní hranice podpory Pavel dosáhl v průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes v závěru loňského roku. Nejnižší podporu měl podle průzkumů stejné agentury v květnu až srpnu loňského roku, kdy by v prvním kole dostal 21 procent hlasů.

Nerudovou by podle průzkumů ze závěru loňského roku volilo 23,5 procenta až 28 procent lidí. Počátkem letošního roku jí v modelu STEM klesla podpora meziměsíčně o dva body na 24,4 procenta voličů. U volebního modelu Data Collect a Kantar CZ by nyní dosáhla na podporu 22 procent hlasů, o pět procentních bodů méně než v polovině prosince. Nejlepšího výsledku tak dosáhla loni v listopadovém průzkumu agentury Median, v následujících si však pohoršila. Podle červencového průzkumu stejné agentury by získala jen sedm procent hlasů a její podpora v průzkumech do konce října byla méně než dvacetiprocentní.

Na čtvrté místo mohou pomýšlet podle průzkumů senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischera by v listopadu a prosinci volilo 4,3 procenta až 6,4 procenta lidí, Hilšera 3,5 procenta až 5,1 procenta lidí. Hilšerovými konkurenty by mohli být poslanec SPD Jaroslav Bašta a odborářský předák Josef Středula. Zisk předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů se v průzkumech ze závěru loňského roku pohyboval od 2,4 procenta do čtyř procent, Baštův od 2,5 procenta do 3,6 procenta. Poslední průzkum vyzněl lépe pro poslance SPD, který by počátkem ledna podle STEM získal v prvním volebním kole přes pět procent hlasů, o 2,5 bodu více než v prosinci. U volebního modelu pro ČT si v lednu Bašta polepšil nejvíce, a to o 3,5 procentního bodu na sedm procent, Středula by získal tři procenta hlasů.

O poslední místo se podle průzkumů utkají bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima a podnikatel Karel Diviš. Asi nejhorší vyhlídky na zvolení má Zima, jehož podpora se v posledních průzkumech pohybovala mezi 0,7 až 1,5 procenta. Zatímco preference Zimy v závěru prosince spadly pod jedno procento, Diviš, jehož mezi zaregistrované kandidáty dodatečně zařadil verdikt Nejvyššího správního soudu, se během prosince vyšvihl z 0,9 procenta na 2,3 procenta.

Výsledky průzkumů preferencí prezidentských kandidátů lze naposledy před prvním volebním kolem zveřejnit v pondělí. Od úterý až do uzavření volebních místností v sobotu odpoledne bude pod hrozbou finanční sankce platit zákaz zveřejňování nových průzkumů, což má zabránit ovlivňování výsledků voleb na poslední chvíli.