Zatímco policie v kauze Čapí hnízdo řešila zejména to, zda byla společnost Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčleněna účelově, státní zastupitelství se poté, co bylo na konci roku 2019 obnoveno stíhání Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Nagyové, zabývalo spíše tím, zda žena uvedla v žádosti o dotaci nepravdivé údaje. Novinářům to dnes po vyhlášení zprošťujícího rozsudku v kauze Čapí hnízdo řekl soudce Jan Šott. U státního zastupitelství tak podle soudce došlo k odklonu od podstaty kauzy. U soudu se ale podle Šotta neprokázalo ani to, že by byla firma vyvedena účelově, ani jinak koncipovaná obžaloba by proto neobstála. Soudce ale doplnil, že státní zástupci se věcí zabývali pečlivě, podrobně a s mimořádnou odpovědností.
Policie podle Šotta od počátku vyšetřovala podezření, že vyčlenění společnosti Farma Čapí hnízdo bylo pouze účelovým krokem, že se nejednalo o reálně existující a reálně fungující, s vážným úmyslem vytvořenou firmu, ale že šlo pouze o formální krok k vytvoření nějakého zdání za účelem získání dotace. „To byl předpoklad policie, který státní zástupci skutkově přijali, ale měli jiný právní názor, jak věc dále posuzovat,“ řekl Šott.
Dodal, že soud byl vázán skutkem, ne právní kvalifikací nebo interpretací státního zastupitelství. Policie podle Šotta shromáždila velké množství důkazů, které potvrzovaly důvodnost podezření o účelovém vyvedení, to se ale nakonec neprokázalo. „Podezření se žádnými dalšími důkazy blíže nepotvrdilo, naopak, zaznělo tady několik důkazů, z nichž vyplývá, že se nejednalo o vytvoření zdání společnosti primárně za účelem získání dotace, že skutečně se nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu nebo Babiše,“ popsal soudce.
Z důkazů, především z výpovědi podnikatele Jana Bareše, podle Šotta vyplynulo, že v jednu chvíli bylo rozhodnuto, že se Čapí hnízdo prodá, rodina ale prý Babiše přesvědčila, že se chce projektu věnovat a on jim projekt dal.
Varianta státních zástupců pak podle Šotta spočívala v tom, že přijmou společnost tak, jak je, a budou se zabývat tím, zda obžalovaní nemohli spáchat dotační podvod tím, že podali žádost o dotaci a uvedli v ní nepravdivé údaje. Zde se podle soudce řešila nejen definice malého a středního podniku. Malý podnik podle soudce neztrácí svou pozici jen proto, že je propojen s velkým holdingem, je potřeba řešit problematiku stejných či sousedních trhů.
„My jsme se touto podstatou zabývali, i když si stejně jako policie myslíme, že jde o určité odchýlení od podstaty případu a dospěli jsme k závěru, že nelze prokázat nejen subjektivní stránka, ale pokud jde o ty formální kritéria, nelze jednoznačně dovodit, že by byla porušena i ta objektivní stránka. Tedy že Farma Čapí hnízdo skutečně nárok na dotaci neměla,“ vysvětlil Šott. Soud řešil to, zda Nagyová uvedla nepravdivé údaje, vyhodnocení toho, zda mělo Čapí hnízdo na dotaci opravdu nárok, je podle soudce spíše na státních úřadech.
Policie se kauzou zabývala od roku 2015, Babiš s Nagyovou jsou stíháni od roku 2017. Původně policisté obvinili více lidí včetně členů Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil státní zástupce Jaroslav Šaroch v květnu 2018. O rok později zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, přestože policie navrhovala podání obžaloby.
Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové, podle něj bylo řízení v jejich případě zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo. Policisté pak ukončili vyšetřování kauzy v květnu 2021, oba obviněné znovu navrhli obžalovat. Šaroch ale o několik měsíců později rozhodl, že je třeba případ vrátit k došetření, mimo jiné proto, aby policisté vyslechli Babiše mladšího.
Kriminalisté pak v září 2021 opět navrhli Babiše s Nagyovou obžalovat. Vyšetřování ale tentokrát zdrželo to, že Babiš v říjnových volbách znovu nabyl poslanecký mandát, a tím i imunitu. Sněmovna Babiše ke stíhání vydala na začátku března 2022, o necelé tři týdny později podal Šaroch na oba obviněné obžalobu. Pražský městský soud případ projednával od loňského září. Dnes oba obžalované nepravomocně osvobodil.
Soudce uvedl, že v kauze Čapího hnízda necítil žádný vnější tlak
Šott necítil při rozhodování o kauze Čapího hnízda žádný vnější tlak. Politickými kroky obžalovaného Babiše včetně oznámení jeho kandidatury na prezidenta se nezabýval a s atmosférou ve společnosti se vyrovnal, řekl novinářům po dnešním vyhlášení rozsudku. Doplnil, že písemné vyhotovení verdiktu mu bude vzhledem k rozsáhlosti kauzy trvat nejméně čtvrt roku a že do té doby nebude k věci poskytovat žádné další rozhovory.
„Necítil jsem žádný vnější tlak toho typu, že by se na mě někdo snažil působit. Žiju ve společnosti, samozřejmě vnímám společenskou atmosféru, ale je mou povinností k tomuhle při rozhodování nepřihlížet a nějak se s tím vyrovnat,“ uvedl soudce pražského městského soudu.
Šott rozsáhlou dotační kauzu projednával od loňského září, závěrečné řeči obžalovaných zazněly minulý pátek. Trestní řád stanoví, že soud rozsudek vyhlásí zpravidla hned po skončení jednání, které verdiktu předcházelo. Pokud to není možné, lze vyhlášení odročit nejdéle o tři dny.
„Neuvažoval jsem o tom, že bych se nechal jakkoliv ovlivňovat programem jednoho z obžalovaných,“ odpověděl Šott na dotaz, zda nepřemýšlel o vyhlášení rozsudku až po volbách hlavy státu, jejichž první kolo začne tento pátek. „Prezidentská volba je pro mě zajímavá jako pro voliče, až půjdu k urně, ale moje rozhodování jako soudce tohle nesmí ovlivnit. A myslím, že by bylo nevhodné, kdybych takhle uvažoval,“ pokračoval.
„Nemohl jsem předjímat politické kroky pana Babiše a je mou povinností se o ně vůbec nezajímat,“ dodal soudce.
Na další novinářský dotaz uvedl, že neobdržel žádné výhrůžky, které by se kauzy týkaly. Incident, jenž předcházel dnešnímu vyhlášení rozsudku a při němž musela justiční stráž vyvést vykřikujícího muže z řad veřejnosti, ho překvapil a nemá o něm další informace.
Šott připustil, že někteří lidé ho zastavovali na ulici a na kauzu se ptali. „Bylo to minimálně a pokud ano, tak slušně,“ popsal. Soud také od občanů obdržel několik podnětů. „Kupodivu toho nebylo tolik. Dával jsem to do složky Nevyžádaná podání jako jakousi přílohu spisu,“ přiblížil Šott s tím, že obhájci do složky nahlíželi a zřejmě tam nenašli nic podstatného.
„Jedno nebo dvě podání se týkala podpisu obžalovaného Babiše. Snažila se soudu spíše pomoci, bylo to velmi slušně napsané. Vycházelo to z té mediálně trochu posunuté zprávy, že nejsme schopni zajistit podpisy bývalého předsedy vlády,“ zmínil Šott. Vysvětlil, že písmoznalec nepotřeboval Babišův podpis, který z veřejných zdrojů samozřejmě k dispozici měl, ale zkoušku písma, kterou Babiš v souladu se svým právem odmítl.
