Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.
„V České republice se etablovala jako relevantní politická síla skupina nespokojených občanů, kteří nedůvěřují vládě, demokratickému systému a nesouhlasí se zahraničním směřováním státu,“ konstatovalo vnitro. Alternativu těmto lidem podle ministerstva nabízejí právě rozličné konspirační teorie, které v sobě často zahrnují xenofobní a vyhroceně nacionalistické názory. „Potenciál pro ohrožení demokratických základů v České republice existuje a může se zvyšovat,“ zdůraznilo ministerstvo.
Úřad zmínil jako příklad skupinu kolem Ladislava Vrábela, na jehož demonstraci dorazilo počátkem loňského září zhruba 70.000 lidí. „Od září pak počáteční vliv tohoto aktivisty upadal, mimo jiné i kvůli sporům s kolegy a spolupracovníky,“ uvedla zpráva.
Vnitro také poukázalo na to, že v online prostoru, zejména na sociálních sítích, působí několik zkušených konspirátorů s vysokou sledovaností. „Někteří dezinformátoři od svých příznivců vybírají finanční příspěvky. Vzniká tak mezi nimi tvrdé konkurenční prostředí,“ popsalo.
Úřad zrekapituloval, že vznikají rozličné skupiny, které operují „vlastenectvím“ a nutností zásadně změnit fungování státu. „Dostávají se do stále větší izolace od zbytku společnosti,“ varovalo vnitro. „Po skončení koronavirové epidemie se zájem řady dezinformátorů přesunul mimo jiné k válce na Ukrajině. Zpravidla začali opakovat tvrzení kremelské propagandy. Válečný konflikt tak jejich příznivce ještě více vzdálil od opačného názorového proudu,“ doplnilo s tím, že ve společnosti roste i míra agresivity.
Zpráva hovoří také o dezinformačních médiích, která podle ní sledovala zejména prokremelskou linii. „Tvorbu alternativních médií lze přirovnat k produkci obří PR agentury, která má za cíl propagovat vše spojené s oficiální ruskou politikou (či příznivé pro tuto politiku) a kritizovat vše prozápadní a prodemokratické,“ napsal úřad.
„Tato média už nalezla svůj okruh příznivců, kteří jim bezmezně věří a odmítají sdělení seriózních médií. Tito příznivci pak mediální obsahy šíří prostřednictvím emailů a sociálních sítí. Nemají problém přijímat i naprosto protichůdné či rozporuplné informace,“ poznamenalo vnitro.
V souvislosti s válkou na Ukrajině zaznamenalo ministerstvo projevy namířené proti Ukrajincům, ale také proti Rusům. Za mediálně nejznámější kauzu v tomto ohledu označilo odsouzení dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za nenávistná videa proti Ukrajincům.
Vnitro varovalo před radikalizací extremistů v online prostoru
Radikalizace extremistů, která se děje v online prostoru, je okamžitou bezpečnostní výzvou i pro Česko. Ve zprávě o vývoji extremistické scény za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Významnější projevy náboženského extremismu úřad nezaznamenal. Zmínil také ztrátu vlivu hlavních domobraneckých skupin i úpadek významu ortodoxních komunistů.
Online radikalizace se podle ministerstva týká různých věkových a společenských skupin i rozličných ideologických směrů. U pravicového extremismu představují největší hrozbu právě izolované online komunity, zmiňuje zpráva. „Jsou nepočetné a jejich členové se zpravidla veřejně neprojevují. Jejich riziko spočívá v tom, že z nich mohou vzejít osamělí útočníci,“ vysvětlil úřad.
Členové těchto komunit bývají dobře jazykově vybaveni, což jim umožňuje navazovat kontakty se zahraničními kolegy. „V komunikaci s nimi se utvrzují ve svém přesvědčení, získávají odvahu a nacházejí inspiraci,“ konstatovalo ministerstvo.
Podle úřadu není v tomto ohledu možné ignorovat varovné zprávy, které přicházejí ze zahraničí i z tuzemska. Vnitro připomnělo český případ mladíka, jenž podle nepravomocného rozsudku připravoval ve věku 17 let odpálení výbušnin u pražských velvyslanectví USA, Izraele a Číny.
Mezistupeň mezi radikálními online komunitami a tradičními pravicovými extremisty tvoří podle vnitra antisemitská a homofobní Dělnická mládež, která se projevuje vyhroceně nenávistnou rétorikou a výhrůžnými vzkazy.
Zpráva dále uvádí, že představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti ani Národní demokracie v uplynulém pololetí neuspořádali žádnou významnější akci. „Jejich vliv dlouhodobě upadá. Jejich elektorát přebírají jiné ‚vlastenecké subjekty‘. Nedokáží přicházet s vlastními nosnými tématy a postrádají charismatické lídry,“ zhodnotilo ministerstvo.
Domobranecké skupiny podle vnitra ovlivnily osobní spory mezi jejich čelními představiteli a také postup státu, například zákon o nakládání se zbraněmi. „Z obavy z možného postihu se stáhli do ústraní,“ napsal úřad.
Co se týče extrémní levice, anarchisté se podle vnitra nadále věnovali zejména dění na Ukrajině. „Většina českých anarchistů se přiklání k myšlence, že prioritou je poražení kremelského režimu. Teprve poté se lze zaměřit na organizování společnosti dle anarchistických myšlenek,“ zmínila zpráva.
Význam ortodoxních komunistů podle vnitra v loňském druhém pololetí nadále upadal. „Stará generace přestává být veřejně aktivní, mladí aktivisté nepřicházejí v relevantních počtech. Komunistické skupiny také ovlivnilo skončení působení Komunistické strany Čech a Moravy v Parlamentu,“ připomněl úřad. „Jistý ohlas“ tak podle něj získávají pouze jednotlivci, jmenovitě například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Ten neúspěšně usiloval o získání podpisů občanů, které by mu umožnily kandidovat na prezidenta, a v současné době stojí před soudem kvůli obžalobě za zpochybňování katyňského masakru.
Ministerstvo shrnulo, že v Česku loni i nadále platil první stupeň ohrožení terorismem. Stupnice počíná nulovým stavem a končí třetím, nejzávažnějším stupněm. První stupeň tak upozorňuje na existenci obecného ohrožení terorismem, která vyplývá ze zahraniční situace a z mezinárodních aktivit Česka včetně jeho příslušnosti k NATO.
Policie loni řešila 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně o 41 více
Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Násilí proti skupině obyvatel zaznamenali policisté ve 46 případech. Celkem 28krát řešili podněcování k rasové a národnostní nenávisti. Do kategorie nenávistně motivovaných činů patří i 22 případů sprejerství. Zastoupeno je i hanobení národa a rasy, které policie evidovala 17krát. V deseti případech pak řešila nebezpečné vyhrožování a v devíti úmyslné ublížení na zdraví.
Za nenávistně motivované skutky začala policie loni stíhat celkem 73 lidí, předloni jich bylo 99.
Objekty napadení byli ve 25 případech Židé, ve 20 Romové a ve 13 LGBT+ komunita.
Nejvíce nenávistně motivovaných skutků – 79 – registrovala policie v Praze. Následoval Liberecký kraj s 15 a Jihomoravský s deseti skutky. Naopak nejméně skutků – po dvou – se stalo v Královéhradeckém a Jihočeském kraji a na Vysočině. Nejvíce stíhaných lidí – 22 – bylo rovněž v hlavním městě, 15 jich policisté obvinili v Olomouckém a 14 v Libereckém kraji.
