Skoro dvě pětiny Ukrajinců, 37 procent, má příbuzné či blízké známé, kteří přišli o život anebo utrpěli zranění vinou vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu, o jehož výsledcích dnes informovala ukrajinská média.
Kromě 37 procent z dotázaných, kteří na tuto otázku sociologů odpověděli kladně, se další čtyři procenta dotázaných odpovědi vyhnula, poznamenal list Ukrajinska pravda.
Blízké příbuzné v zahraničí, kam odešli po vypuknutí války, mělo v době konání průzkumu na přelomu února a března 28 procent dotázaných. V případě pětiny respondentů se jejich příbuzní mezitím z exilu vrátili na Ukrajinu, dalších osm procent bylo v situaci, kdy se část příbuzných z ciziny vrátila a část tam zůstala.
Dotázaní, jejichž blízcí žili nebo žijí v zahraničí, nejčastěji jako země pobytu uváděli Polsko (47 procent), Německo (18,5 procenta) a Česko (devět procent).
Pokud jde o nejčastější problémy po ruské invazi, 96 procent Ukrajinců si postěžovalo na pravidelné výpadky elektrického proudu, skoro tři čtvrtiny se už ocitlo bez internetu a 72 procent bez možnosti mobilní komunikace. Půlku obyvatel Ukrajiny trápí odstávky vody, více než třetinu přerušování dodávek tepla.
Tři čtvrtiny dotázaných si doma udělalo zásobu vody, skoro dvě třetiny si pořídily powerbanku a skoro čtvrtina baterii pro napájení domácích spotřebičů. Více než polovina se postarala o alternativní svícení na baterky, třetina má zdroj vytápěný nezávislý na centralizovaném zásobování teplem, tedy obvykle jde o kamna na dříví, uhlí, pelety či naftu. Desetina vlastní generátor vyrábějící elektřinu. Čtyři procenta si opatřila solární panely.
Válka, která začala invazí ruských vojsk z loňského 24. února, podniknutou na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, si podle odhadů již vyžádala statisíce zabitých a zraněných vojáků na obou stranách a životy tisíců civilistů. Miliony lidí přišly o své domovy.
