Prezident Petr Pavel dnes při tryzně v Terezíně apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Motivací by podle něj měla být historická zkušenost. Pavel to dnes uvedl v projevu při pietní akci k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově. Tryzna se koná u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Projev prezidenta ČR zazněl na pietě naposledy v roce 2015 z úst Miloše Zemana. Oběti holokaustu si dnes lidé připomněli také na židovském hřbitově v Brně.
„Na tomto místě bych chtěl apelovat, abychom nerezignovali na naši společnou snahu Rusko na Ukrajině porazit, a odmítnout tak ignorovaní pravidel mezinárodního řádu, kterého jsme svědky. Motivací by nám měla být právě naše historická zkušenost, o které dnes mluvíme. Je správné, že si ji připomínáme a dáváme do souvislosti s dnešní situací, jen tak se můžeme vyhnout opakování chyb v minulosti,“ řekl prezident.
Poukázal, na to, že občany v Česku a v celé Evropě trápí těžkosti každodenního života způsobené ekonomickými i sociálními důsledky války. „Únava z války dostává politiky pod tlak a znesnadňuje úsilí o zodpovědné hospodaření se státními financemi. Udržet jednotu k podpoře Ukrajiny tak bude stále náročnější,“ míní.
Pevnost v Terezíně se podle Pavla stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Podotkl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich. „Jen nerad jsem se dočetl, že některé budovy v tomto městě jsou v havarijním stavu nebo že se jejich část dokonce zřítila,“ zmínil. Podle něj je důležité, aby vláda intenzivně hledala cesty, jak „postupné destrukci“ tohoto místa zabránit, protože je zdrojem historické paměti. Památník umožňuje předávat svědectví dalším generacím a podle Pavla je to důležité i kvůli současným hrozbám, jako jsou různé formy extremismu, fobií nebo vypjatého nacionalismu.
Pietní akce se pravidelně zúčastňují pamětníci, diplomati, skauti a politici. Stejně jako v loňském roce, kdy vypukla válka na Ukrajině, Památník Terezín ani letos nepozval na akci představitele Ruska a Běloruska.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, předloni byla pieta kvůli pandemii přesunuta na září a rok předtím byla kvůli covidu zrušena. Neuskutečnila se tak poprvé od roku 1946.
Na brněnském židovském hřbitově si lidé připomněli oběti holokaustu
Nacistickou perzekuci Židů a období holokaustu si dnes připomněli lidé na židovském hřbitově v Brně. Druhá světová válka a období, které jí předcházelo, znamenalo také miliony vyvražděných Židů. Předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek připomněl slova jednoho rabína, který řekl, že šlo o něco tak brutálního, že je potřeba na jedné straně tuto dějinnou epochu připomínat, ale na druhé straně člověk musí žít a nepodléhat tomu, co se stalo. Na tryznu přijel i premiér Petr Fiala (ODS), který zdůraznil, že je také potřeba přemýšlet nad příčinami.
Tryzna za židovské oběti nacistů se vedle Terezína pořádá tradičně i v Brně, kde žila početná židovská komunita a židovský hřbitov v Židenicích patří k nejrozlehlejším v Česku. „K holokaustu vedl antisemitismus, netolerance, rasistické zákony. Je dobré, že ještě můžeme slyšet pamětníky a uvědomit si, jaká hrůza zasáhla osudy našich spoluobčanů. Proto je důležité si tyto události nejen připomínat, abychom je nemuseli prožívat znovu,“ řekl Fiala.
Podle premiéra je dnes důležité bojovat s nenávistí k druhým, lidé by měli šířit slušnost a respekt. „Je to prevence toho, aby se ve společnosti nešířil neklid, nenávist a to, co může vést k tragickým výsledkům, které si na začátku třeba nedovedeme ani představit,“ řekl Fiala.
Na pietním setkání vystoupil i Petr Haimann, který strávil tři roky v terezínském ghettu jako dítě. Svou vzpomínkou řeč zakončil přáním. „Doufám, že už toto nikdy nebude,“ řekl Haimann.
Kromě české hymny zazněla na závěr i izraelská hymna, hymna židovského státu, který vznikl jako výsledek hrůz druhé světové války v roce 1948.
Pronásledování Židů začalo v nacistickém Německu s nástupem Adofla Hitlera k moci v roce 1933, kdy se stal kancléřem. Během druhé světové války přišli nacisté s takzvaným konečným řešením židovské otázky a začali z ghett v zemích, které okupovali, odvážet Židy do koncentračních táborů a tam je hromadně vraždit.
