Švýcarští investoři s americkými dluhopisy by utrpěli ztráty. Čínským továrnám dodávajícím elektroniku do Spojených států by se mohl zastavit přísun objednávek. Firmy na Srí Lance by se nemohly dál opírat o dolar jako o alternativu k národní měně. I takovéto důsledky by podle agentury AP mohla přinést platební neschopnost americké vlády. V dnešním článku popisuje, že takový scénář by zdaleka nepoškodil jen americkou ekonomiku.
Spekulace o potenciálních problémech se množí v době, kdy americkému Kongresu dochází čas na navýšení zákonného limitu pro zadlužení USA. Vládě by bez tohoto kroku mohly peníze na splácení závazků dojít do dvou či tří týdnů a americká ministryně financí Janet Yellenová varuje, že dopady by byly globální. Nicméně vývoj lze velmi těžko předpovídat, neboť USA se zatím do platební neschopnosti nikdy nedostaly.
Jasné se zdá být to, že dopady by byly dramatičtější, pakliže by se spory ohledně navýšení dluhového stropu vlekly i po vypuknutí krizové situace. Hlavní ekonom poradenské společnosti Moody’s Analytics Mark Zandi uvedl, že za takového scénáře „žádný kout globální ekonomiky nebude ušetřen“.
Nervozita je podle AP dána tím, jak velká část finančních aktivit se opírá o důvěru, že Spojené státy budou své závazky vždy splácet. Americké dluhopisy jsou dlouhodobě považované za velmi bezpečnou investici a tvoří základ globálního obchodu. Ve světě jsou využívané pro zajišťování půjček, jako pojistka bank proti ztrátám nebo jako způsob, kterým mohou centrální banky uložit své devizové rezervy.
„Platební neschopnost by mohla otřást trhem s dluhem ministerstva financí v objemu 24 bilionů dolarů, paralyzovat finanční trhy a zažehnout mezinárodní krizi,“ píše AP. Dalším faktorem je pak světová dominance americké měny: Dolary představují podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 58 procent všech rezerv zahraničních měn centrálních bank ve světě.
Dolar má takovou důvěru, že obchodníci v některých zemích jej požadují místo plateb v národních měnách. Příkladem je Srí Lanka, kterou sužuje vysoká inflace a propad domácí měny, srílanské rupie. Nebo Libanon, kde za problémů s inflací mnohé obchody a restaurace vyžadují od zákazníků dolary. Deník The Washington Post (WP) minulý týden v analýze možného vývoje napsal, že delší platební neschopnost USA by v takových zemích mohla prohloubit nestabilitu, zatímco ekonomové se obávají výrazného rozšíření skupiny zemí „utápějících se v dluzích“.
Podle Zandiho by náraz USA na dluhový strop mohl paradoxně vyústit v posílení dolaru, alespoň krátkodobé, protože investoři by „nevěděli, kam jít jinam, než kam jdou vždycky, když přijde krize“. Obchodování s dluhopisy by ale pravděpodobně bylo ochromené, uvádí AP. „Bude-li z jakéhokoli důvodu poškozena důvěryhodnost (dluhopisů), otřese to celým systémem… a mělo by to obrovské dopady na globální růst,“ řekl Maurice Obstfeld, někdejší hlavní ekonom MMF a analytik Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).
Už současné riziko vyvolává podle WP na finančních trzích znepokojení. Deník připomněl, že když se USA platební neschopnosti přiblížily v roce 2011, ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating amerického dluhu, což vyvolalo propad ceny akcií a v konečném důsledku podle Vládního kontrolního úřadu (vyšetřovací orgán Kongresu; pozn. ČTK) stálo daňové poplatníky více než miliardu dolarů na zvýšené ceně půjček.
Katastrofické scénáře mohou zákonodárci v Kongresu stále odvrátit. Republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů ovšem odmítá schválit dodatečné zadlužování USA, pokud demokrati v čele s prezidentem Joem Bidenem nepřistoupí na výrazné škrty ve vládních výdajích a další ústupky. Vyjednávání mezi dvěma stranami pokračovala i dnes.
