Poslanci o rozpočtech Hradu a Parlamentu rozhodnou až v červnu

O tom, kolik peněz má mít Sněmovna, Senát nebo například prezidentská kancelář v rozpočtu na příští rok, bude jasno zřejmě až v červnu. Sněmovní rozpočtový výbor dnes přerušil projednávání návrhů základních parametrů těchto rozpočtů do 7. června. Podle předsedy výboru Josefa Bernarda (STAN) se na tomto postupu dohodlo vedení výboru. Zdůvodnil to tím, že poslanci dostali podklady až v úterý. Kromě toho panují mezi zástupci obou parlamentních komor a ministerstvem financí spory o požadované úspory. Ministerstvo chce, aby se do základu pro výpočet pro úspory na platech zahrnovaly i náhrady zákonodárců a škrty by tím pádem byly vyšší. Podle Bernarda se také o tomto bude nyní jednat.

Požadavky MF na úspory vycházejí ze záměrů připravovaného vládního konsolidačního balíčku. Ministerstvo požaduje mimo jiné snížit objem peněz na platy o dvě procenta. „Rozpor je jasný: hrají tam roli náhrady,“ konstatoval Bernard. „Podle našeho názoru je výpočet MF chybný,“ řekl ve výboru šéf sněmovní legislativy Petr Kymlička. „Nemůžeme snížit výpočtovou základnu,“ reagovala zástupkyně MF. Bernard později na dotaz ČTK upřesnil, že se kloní na stranu Sněmovny a Senátu. Na dotaz novinářů také uvedl, že požadavek na dvouprocentní pokles objemu peněz na platy se týká všech kapitol, nejen Parlamentu.

Sněmovní rozpočtový výbor projednává návrhy sedmi takzvaných parlamentních kapitol. Jde o Kancelář prezidenta republiky, Sněmovnu, Senát, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, ombudsmana a Úřad Národní rozpočtové rady. Těmto úřadům rozpočtový výbor schvaluje základní parametry jejich rozpočtů na následující rok. Vláda je pak zapracuje do návrhu celkového státního rozpočtu, který na konci září předloží poslancům ke schválení.

V případě Poslanecké sněmovny navrhla její kancelář výdaje 1512 milionů korun, což je proti letošku pokles asi o 40 milionů. Ministerstvo financí s tím ale nesouhlasí. Sněmovna snížila své užší provozní výdaje asi o 11 milionů korun, ale ministerstvo chce další úspory rovněž za 11 milionů. Kymlička kromě jiného připomněl, že Sněmovna za poslední dva roky snížila provozní výdaje o 54 milionů korun a od loňského března ubytovala uprchlíky před válkou z Ukrajiny a vynaložila na to ze svého rozpočtu přes 13 milionů korun.

Senát předložil návrh svého rozpočtu ve dvou variantách. V jedné z nich počítá s dorovnáním platů zaměstnanců senátní kanceláře na úroveň zaměstnanců Sněmovny. Odvolává se na to, že podle analýzy byl průměrný skutečně vyplacený plat zaměstnance sněmovní kanceláře v roce 2022 o 5919 korun měsíčně vyšší než stejný plat v Senátu. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí a argument o průměrných platech považuje za irelevantní. Senátní kancelář stejně jako ta sněmovní nesouhlasí s tím, aby se při krácení výdajů na platy vycházelo i z náhrad zákonodárců.

Výbor přerušil i projednávání rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky. Návrh rozpočtu Hradu počítá s výdaji 421,7 milionu korun, což je proti letošku zhruba o deset milionů korun méně. Hrad chce přesunout v rámci reorganizace 43 pracovních míst ze Správy Pražského hradu přímo do Kanceláře prezidenta republiky. Samotná kancelář chce také zřídit devět nových pracovních míst. Ministerstvu financí se nelíbí, že část peněz by chtěla prezidentská kancelář vzít z provozní dotace Správě Pražského hradu.

Výbor dnes schválil základní parametry rozpočtu Národní rozpočtové rady. V rozpočtu by měla mít na příští rok 25,7 milionu korun.

Výdaje rozpočtů tří ústavních institucí v letech 2021 až 2024, údaje v milionech Kč:

*) ministerstvo financí s touto částkou nesouhlasí

*)) návrh předkládán ve dvou variantách,

zdroj: státní závěrečné účty a návrhy rozpočtů uvedených kapitol.