Tuzemští zemědělci kvůli prudkému poklesu cen zemědělských komodit a rostoucím skladovým zásobám, které souvisí s jejich vyšším exportem z Ukrajiny do států Evropské unie, letos zřejmě přijdou na tržbách o více než 30 miliard korun. „Evropa je v současnosti zaplavena zemědělskými komoditami z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním odběratelům této produkce ve třetích zemích,“ stojí v dokumentu Olomoucká výzva, který dnes projednal sněm Agrární komory (AK) ČR v Olomouci. Podle prezidenta AK Jana Doležala lze před letošní sklizní očekávat další výrazný pokles cen zemědělských komodit a tím i tržeb zemědělců.
„Je paradoxní, že minulý rok jsme se tolik obávali nedostatku potravin, až jich nyní máme nadbytek,“ řekl Doležal na sněmu. Zásoby zemědělských komodit před letošní sklizní podle Doležala činí více než 150 procent oproti evropskému průměru v předešlých letech. Doležal míní, že prudký nárůst dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny do států EU nemusel být původním záměrem bezcelní dohody s Ukrajinou, nicméně je důsledkem selhání tranzitních koridorů, kterými produkce ukrajinských zemědělců proudí přes členské státy EU k odběratelům ve třetích zemích. „Neprofitují z toho ukrajinští zemědělci ani zemědělci v EU,“ upozornil.
Zisk českého zemědělského sektoru loni podle Českého statistického úřadu vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 27,9 miliardy Kč. Produkce se zvýšila o 19 procent téměř na 200 miliard. Zemědělský svaz ČR uvedl, že zemědělským podnikům v ČR loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun. Údaje, se kterými pracuje svaz, vycházejí z hospodářských výsledků po zdanění. Letos ale ceny zemědělských komodit kvůli velkým skladovým zásobám klesají.
Obiloviny se loni podle Doležala obchodovaly v průměru za 6000 až 7000 korun za tunu a na jaře měl obilí na skladech málokdo. „Letos vše nasvědčuje tomu, že to bude možná o 2000 až 3000 korun méně. Roční produkce v ČR odpovídá osmi milionům tun, krát 2500, to je propad tržeb o 20 miliard jen v případě obilovin,“ řekl Doležal. Tuna řepky se loni prodávala za 16.000 korun a letos se její cena podle Doležala dostane na 10.000 korun, možná klesne až na 9000 korun. „Při celkové sklizni kolem 1,2 milionu tun můžeme odečíst dalších osm miliard korun,“ podotkl Doležal. Rapidně se podle něj propadá také cena mléka, což se v bilanci souhrnného zemědělského účtu projeví poklesem o další tři miliardy.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajseka je meziroční pokles tržeb zemědělců logickým vyústěním aktuální situace na trhu. „Zatímco v minulém roce ceny některých zemědělských plodin na burze raketově vystřelily, z čehož mohli těžit i lokální zemědělci a maximalizovat tak svůj zisk, tak letos se naopak propadají. V Evropě za tím stojí zejména vysoké zásoby a vyšší export Ukrajiny. Ta patřila před válkou mezi producenty do top sedmi zemí světa u kukuřice, pšenice, ječmene a řepky. U daných komodit byla Ukrajina i jedním z největších světových exportérů,“ uvedl. Kvůli bezcelní dohodě s EU však nyní podstatnější část ukrajinské produkce podle Lajseka míří do zemí EU. „Ještě loni jsme se přitom báli nedostatku potravin, nyní jich bude zdá se nadbytek, což by mohlo vést k postupnému poklesu cen,“ podotkl
Doležal upozornil, že svět letos očekává rekordní úrodu a tradiční odběratelé ukrajinské produkce jsou už saturováni, mnohdy i ruskou pšenicí. „Jako člověk, který stále evropskému projektu věří, považuji za fatální selhání skutečnost, že v Evropě máme plné sklady kvalitní, bezpečné a s ohledem na životní prostředí vyprodukované pšenice, která je teď téměř bezcenná, zatímco Rusko si dodávkami vlastní produkce zavazuje potenciální spojence. Pokud nechceme podpořit Rusko dále, možná bychom měli uvažovat o tom, že budeme ukrajinskou produkci, již se nevyplatí kvůli vysokým nákladům na přepravu vyvézt, využívat energeticky na produkci bioplynu či bioetanolu jako náhradu fosilních paliv z Ruska,“ dodal Doležal.
ČR je podle Doležala v produkci obilovin soběstačná a nemá potřebu dovážet obilí z Ukrajiny, doplácí ale na situaci na unijním trhu, kdy je do Česka exportováno například obilí z Polska. Česko by proto mělo patřit do skupiny zemí, které mohou omezit dovoz vybraných komodit s podmínkou umožnění jejich tranzitu. „Kompenzace nejsou řešením, zvláště, pokud pocházejí z rozpočtu Společné zemědělské politiky,“ míní Doležal. Ukrajinským zemědělcům je podle něj třeba pomoci skutečně efektivním způsobem, což je přímá finanční podpora na exportní subvence nebo snížení produkce v případě, že nebude možné zboží vyvézt.
