V Maďarsku a Polsku přetrvávají významné problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to dnes uvedla Evropská komise (EK). Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové členské země částečně či zcela splnily dvě třetiny doporučení, většina států však stále vykazuje větší či menší nedostatky. Celkový stav demokracie a právního státu v EU zůstává na podobné úrovni jako loni, řekla.
Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
„Nikdy nebudu zcela spokojena, protože, obecně řečeno, je tu ještě spousta věcí ke zlepšení,“ konstatovala Jourová, jejíž tým koordinoval přípravu čtvrté výroční zprávy.
Nedostatky se netýkají pouze Maďarska a Polska, tyto dvě země však podle komise vykazují ve zmíněných kapitolách největší mezery. Maďarsko sice přišlo s některými reformami v boji s korupcí či střetem zájmů, jimiž unijní exekutiva podmínila uvolnění zmrazených peněz z evropských fondů, neukázalo však jejich fungování v praxi. Situace v Polsku, jemuž komise zatím také blokuje výplatu peněz z mimořádného postpandemického fondu, se pak od loňska prakticky nezměnila.
Brusel má obavy, že vlády v obou zemích se snaží omezovat nezávislost justice, neumožňují efektivní vyšetřování korupce a střetu zájmů či omezují práva menšin a nevládních organizací. Například pluralita médií je podle dnešní zprávy ve velkém ohrožení vedle Polska a Maďarska také v Rumunsku a Bulharsku.
Zpráva je pro členské země nezávazná, komisi slouží jako východisko pro doporučení a dialog se státními orgány. Dokument vznikl na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí. Podle Jourové se analýza opírá o údaje od více než 500 orgánů, zatímco před třemi lety jich bylo jen 300.
