Senát patrně schválí nominaci všech tří aktuálních kandidátů na ústavní soudce. Doporučily to oba výbory horní parlamentní komory, které se dnes kandidaturou soudců Roberta Fremra a Veroniky Křesťanové a profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské zabývaly. Senát o souhlasu s jejich přičleněním k Ústavnímu soudu rozhodne pravděpodobně ve středu 2. srpna.
Někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fremr v tajných volbách dostal pět hlasů od sedmi přítomných členů ústavně-právního výboru. Místopředsedkyně Městského soudu v Praze Křesťanová a vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ronovská obdržely shodně po šesti hlasech po více než tříhodinové debatě v ústavně-právním výboru. Ve výboru pro lidská práva dostali všichni tři kandidáti všech šest hlasů ze šesti odevzdaných.
V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida. Právě jejich místa by projednávaní kandidáti měli obsadit.
Koncem května Senát podpořil první trojici kandidátů, které mu navrhl prezident Petr Pavel. Ústavními soudci se stali někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr i bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Senát tak rozhodl přesto, že ústavně-právní výbor nominaci Baxy a Zemanové nepodpořil. Obsadili místa po ústavních soudcích Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.
Fremr, který je soudcem od roku 1982, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V současnosti je místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Fremr je podle prezidenta respektovaným odborníkem na trestní právo, v jeho prospěch hovoří zahraniční zkušenosti. Od října do listopadu 1989 byl Fremr členem tehdejší Komunistické strany Československa. „Nevstupoval jsem do strany z kariérismu ani naivity, nechtěl jsem si komplikovat život,“ řekl k tomu senátorům. Označil to za „nestatečné“ rozhodnutí a za šrám na morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí. Fremr se pokládá za konzervativce. „Naše demokracie je ohrožena, kdykoli ji pokládáme za samozřejmost,“ poznamenal.
Křesťanová pracuje u pražského městského soudu od roku 2010. Předtím od roku 1992 po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy působila v advokacii. Pavel v nominačním dopise uvedl, že zohlednil různorodost právních řemesel, jimž se Křesťanová věnovala, včetně výuky práva. Nezaznamenal stížnosti či upozornění na její odborné či profesní selhání. „Naopak jsem se setkal s pozitivním hodnocením její soudcovské činnosti jako kompetentní, empatické a zohledňující širší souvislosti případu,“ uvedl. „Neuvědomuji si rozhodnutí, které bych udělala špatně,“ řekla Křesťanová. „Obecně moci soudní sluší rozumnost a zdrženlivost,“ podotkla. Regulace státu by měla nastoupit jen tam, kde je nezbytná, dodala. Stejně jako Fremr je držitelkou ocenění právník roku.
Ronovská na katedře občanského práva vyučuje od roku 1999, její šéfkou se stala o 20 let později. Profesorkou byla jmenována předloni. Vyučuje občanské právo hmotné, spolkové a nadační právo, věnuje se právu neziskových organizací a ochraně osobnosti. Počátkem století pracovala i na Nejvyšším soudu. Senátorům mimo jiné řekla, že je odpůrkyní soudcovského aktivismu a byla by ráda za silně a odpovědně vystavěný Ústavní soud. Prezident si ji vybral jako uznávanou expertku nai soukromé právo. S ústavním zakotvením ochrany vody, které prosazuje část zákonodárců, by „neměla problém“, řekla.
Prezident Pavel bude muset letos předložit ještě jednoho kandidáta na ústavního soudce vzhledem k tomu, že 26. listopadu skončí mandát Radovana Suchánka. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje.
