Roskosmos: Modul Luna-25 po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat

Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila dnes podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.

Sonda Luna-25 měla na Měsíci přistát v pondělí, jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu. Na projektu se měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.

Luna-25 z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě odstartovala v pátek 11. srpna brzy ráno pomocí rakety Sojuz 2.1b. O dva dny později se na palubě modulu poprvé zapnula vědecká zařízení a Roskosmos až do sobotního odpoledne hlásil hladký průběh letu. Zatím není jasné, co zapříčinilo, že ruští operátoři nad Lunou-25 ztratili kontrolu.

Na přistání na přirozeném satelitu Země mezitím míří také indická sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) s bezposádkovým přistávacím modulem Vikrám. Čandrájan-3 je na oběžné dráze Měsíce už od začátku srpna.

Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2, která na Měsíc dopadla. Za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci přistálo, je považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se pak Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po mimozemském tělese. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.

  USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 275 milionů dolarů, píše AP

Po téměř čtyřicetileté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála před deseti lety čínská sonda Čchang-e 3 následovaná sondami číslo 4 a 5 v letech 2019 a 2020.

Luna-25 navazovala na sovětský projekt Luna-24, který v roce 1976 na Měsíci úspěšně přistál, odebral vzorky a vrátil se zpět na Zemi.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com