Arménský prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon o ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly internetové stránky arménského prezidenta. Chačaturjan rovněž přijal prohlášení, že Arménie uznává právní pravomoci ICC.
Web Meduza.io připomíná, že Arménie podepsala Římský statut v roce 1998, ale ratifikační proces se v roce 2004 zastavil poté, co byl dokument uznán za rozporný s arménskou ústavou. Na konci roku 2022 arménská vláda ratifikační proces obnovila.
Rusko aktivně vystupovalo proti ratifikaci dokumentu Arménií, mimo jiné proto, že Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač na Vladimira Putina. Ten je podezřelý z nezákonné deportace dětí z okupovaných území Ukrajiny do Ruska.
Arménské úřady odůvodnily potřebu ratifikovat Římský statut bezpečnostními obavami: „Proti naší zemi byly a jsou páchány válečné zločiny. Potřebujeme ji (ratifikaci), naše země ji potřebuje,“ řekl podle Meduzy na začátku září předseda parlamentu Alen Simonyan.
Arménské úřady zdůraznily, že ratifikace by umožnila pohnat ázerbájdžánské vedení k odpovědnosti před Mezinárodním trestním soudem za případné válečné zločiny v Náhorním Karabachu. Místopředseda arménského parlamentu Hakob Aršakjan v dubnu prohlásil, že se úřady země nechystají Putina zatknout.
Dne 13. října ruský vůdce Vladimir Putin poprvé od vydání mezinárodního zatykače navštívil jinou zemi – přijel do Kyrgyzstánu, kde se konalo zasedání Rady hlav států Společenství nezávislých států. Při rozhovoru s novináři Putin uvedl, že zatím neplánuje žádnou zahraniční cestu, ale je připraven do Arménie přijet.
Rusko nese vydání zatykače na Putina s nelibostí.
Ruská agentura RIA Novosti letos na jaře citovala stálého zástupce Ruska při OSN Vasilije Něbenzju, který na zasedání Rady bezpečnosti organizace prohlásil, že Rusko považuje veškeré dokumenty Mezinárodního trestního soudu za neplatné a nezákonné. Podle něj „tento neobjektivní, zpolitizovaný a nekompetentní mezinárodní soud opět prokázal svou podřadnost. Mezinárodní trestní soud je loutkou v rukou kolektivního Západu, který je vždy připraven vykonat pseudospravedlnost na požádání“.
Podle Něbenzji „je obzvláště cynické, že právně neplatné rozsudky byly zveřejněny v předvečer 20. výročí nezákonné americké invaze do Iráku“, kde měl ICC jurisdikci, ale neučinil nic, aby pachatele postavil před soud.
ICC, jehož jurisdikci Rusko neuznává, vydal 17. března zatykač na Putina a dětskou ombudsmanku Marii Lvovou-Belovou. „Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov prohlásil, že samotné nastolení otázky rozhodnutí ICC je nepřijatelné, Moskva jurisdikci tohoto soudu neuznává, jakákoli jeho rozhodnutí jsou z hlediska práva neplatná,“ napsala tehdy RIA Novosti.
Zdroj: Forum24
