Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyň“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.
Hněv veřejnosti kvůli přibližně 1400 izraelským obětem na životech ještě podpořila Netanjahuova sebeprezentace jako churchillovského stratéga, který předvídal hrozby pro národní bezpečnost. Roli hraje také rozdělení společnosti v letošním roce, kdy se Netanjahuova nábožensko-nacionalistická koalice pokoušela prosadit justiční reformu, která vyvolala odchod některých vojenských záložníků a vyvolala pochybnosti o připravenosti k boji, které se nyní podle některých potvrdily krví.
„Debakl v říjnu 2023“, zněl titulek v nejprodávanějším deníku Jediot Achronot, který měl připomenout izraelské selhání při předvídání dvojité egyptské a syrské ofenzivy v říjnu 1973, které nakonec vedlo k rezignaci tehdejší premiérky Goldy Meirové. Tento pád znamenal konec nadvlády Meirové středolevé Strany práce. Novinář a výzkumný pracovník Amoc Asa-El z jeruzalémského institutu Shalom Hartman Institute předpověděl podobný osud Netanjahuovi a jeho dlouho dominující konzervativní straně Likud.
„Nezáleží na tom, jestli bude vyšetřovací komise, nebo ne, nebo jestli přizná vinu, nebo ne. Záleží jen na tom, co si myslí ‚běžní Izraelci‘ – a to je, že jde o fiasko a že za něj nese odpovědnost premiér,“ řekl Asa-El. „Odejde a s ním i celý jeho establishment,“ dodal.
Průzkum veřejného mínění v deníku Maariv ukázal, že 21 procent Izraelců si přeje, aby Netanjahu zůstal premiérem i po válce. Šedesát šest procent uvedlo „někoho jiného“ a 13 procent nebylo rozhodnuto.
Kdyby se volby konaly dnes, přišel by podle průzkumu Likud o třetinu křesel, zatímco centristická Strana národní jednoty Netanjahuova hlavního rivala Bennyho Gance by se o třetinu rozrostla – což by mu zajistilo nejvyšší vládní post.
Izraelci si však nyní hlasování nepřejí. Chtějí jednat, a protože protiofenzíva přerůstá v potenciální pozemní invazi, Ganc, bývalý vojenský velitel, odložil politické rozdíly a společně s Netanjahuem vytvořil mimořádný kabinet.
Netanjahu, zaneprázdněný jednáním s nejvyššími představiteli a zahraničními velvyslanci, omezil svá setkání s veřejností. Bez přítomnosti televizních kamer se setkal s příbuznými asi 200 rukojmí zajatých v Gaze. Uprostřed rostoucího rozhořčení navštívila jeho manželka jednu truchlící rodinu.
Netanjahu také dosud neučinil žádné prohlášení o osobní odpovědnosti – i když jeho nejvýše postavený generál, ministr obrany, poradce pro národní bezpečnost, ministr zahraničí, ministr financí a šéfové zpravodajských služeb přiznali, že nedokázali předvídat a zabránit nejhoršímu útoku na civilisty v dějinách Izraele.
Izrael získal pro svou protiofenzívu hlasitou podporu Západu. Ta se může vytratit, pokud pozemní invaze v Gaze ztroskotá na rostoucích palestinských obětech a vojenských ztrátách.
Válka by také mohla narušit dva pilíře Netanjahuovy zahraniční politiky: mír se Saúdskou Arábií, který je nyní u ledu, a krocení Íránu, který útok Hamásu oslavuje jako vítězství blízkovýchodní osy, která přísahala, že Izrael zničí.
Vojenští stratégové tvrdí, že válka v Gaze, jejímž deklarovaným cílem je zničení Hamásu, může trvat měsíce. Netanjahu by po dobu jejího trvání těžil z politického příměří, řekl Asa-El. Zda premiérovi vydrží zdraví, je jiná otázka. V červenci, kdy přibylo protestů proti justiční reformě, mu byl voperován kardiostimulátor. V sobotu mu bude 74 let.
Asa-El si povšiml pohrdání, které se sneslo na některé ministry kabinetu, a dodal, že se zdá, že ve vládní koalici se již objevují trhliny.
„Na ulici slyšíte lidi, kteří jsou přirozenými příznivci Likudu, jak o nich mluví s jednoznačným nepřátelstvím,“ řekl. „Hněv bude jen narůstat a tato zjevná Netanjahuova snaha vyhnout se vlastní odpovědnosti lidi jen rozčiluje. On se prostě nedokáže přinutit říct: ‚Podělali jsme to‘,“ dodal.
