Uzavření dohody o vině a trestu není podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kupčení se spravedlností nebo vykoupení se z přísného trestu. Uvedl, že dohody o vině a trestu mají pevná zákonná pravidla a sjednaný trest musí zohledňovat všechny okolnosti případu. Stříž to řekl v rozhovoru s ČTK. Dohod o vině a trestu každým rokem přibývá.
Zákonné ustanovení o dohodě o vině a trestu vstoupilo v platnost na začátku října 2020, dohody se ale daly v omezenější míře uzavírat už dříve. Obviněný se může s žalobcem dohodnout na přiznání viny a následném trestu, dohodu schvaluje soud. Ustanovení usnadňuje a zrychluje trestní řízení, protože se neprovádí žádné dokazování.
„Celkový počet uzavřených dohod o vině a trestu stále stoupá, což je jev pozitivní. Nicméně stále jsme na naprosto marginálních číslech v kontextu celkového objemu kriminálních případů a v porovnání s ostatními způsoby vyřizování těchto případů,“ uvedl Stříž.
Jen v roce 2020, kdy nové ustanovení vstoupilo v platnost, státní zástupci uzavřeli s obviněnými 280 dohod o vině a trestu. Podstatně jich přibylo o rok později, bylo jich 560. Loni jich žalobci uzavřeli 666, letos do konce září 586.
„Nechceme dohody o vině a trestu přizpůsobovat statistickým požadavkům, spíše bychom rádi, aby státní zástupci nad způsobem vyřízení věci přemýšleli z hlediska všech v úvahu připadajících způsobů řešení, včetně dohod o vině trestu, které považujeme za velmi pragmatický, rychlý a efektivní prostředek skončení věci,“ uvedl Stříž.
Na druhou stranu je podle něj také dobře, že počet dohod o vině a trestu nestoupá skokově, protože žalobci chtějí, aby se s tímto způsobem vyřizování věcí seznámila i širší veřejnost a tuto metodu akceptovala. „I dnes se občas setkáváme s názorem, že uzavření takové dohody je kupčením se spravedlností nebo vykoupením se z přísného trestu. Tak tomu ve skutečnosti rozhodně není, protože dohody o vině a trestu mají pevná zákonná pravidla a sjednaný trest musí zohledňovat všechny okolnosti případu a hlavně musí splňovat účel trestu tak, jak je formulován v zákoně,“ uvedl Stříž.
V aplikaci dohod o vině a trestu v současné době Stříž nevidí jiná úskalí než osvojení si praktických postupů a úvah, kterými by se měl státní zástupce řídit v trestním řízení. Žalobci by také podle něj měli důsledně přihlížet k oprávněným zájmům poškozených, respektive obětí trestné činnosti.
„Co se týká nějakého výhledu na počty uzavřených dohod o vině a trestu, tam se neodvažuji nic predikovat. Nejsem příznivcem radikálních řešení a spíše čekám, že státní zástupci si tento institut osvojí a začnou ho běžně používat,“ řekl Stříž. Uvedl, že se ale určitě v blízké ani delší budoucnosti česká justice nedostane na čísla, která jsou běžná například ve Spojených státech amerických, kde se na federální úrovni tímto způsobem řeší až 97 procent všech kauz. To je podle něj ale dáno odlišností právního systému, historických a kulturních souvislostí.
Dohodu o vině a trestu uzavřel s žalobcem například podnikatel Shahram Zadeh, který byl obžalovaný z miliardových daňových úniků. Zadeh léta obvinění popíral, pak se ale překvapivě doznal a s žalobcem si vyjednal trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 milionu korun. Dohodou o vině a trestu skončil například i případ převaděče, který loni v Břeclavi havaroval s dodávkou s 30 utečenci ze Sýrie, z nichž dvě desítky se zranily. Krajský soud v Brně jej potrestal šesti lety a devíti měsíci vězení, uhradit bude muset také stovky tisíc jako náhradu škody.
