Poslanec ANO Jan Richter vytkl policii i vedení fakulty styl komunikace s poškozenými v případě střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Richter to dnes uvedl při jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Mezi zraněnými byla i jeho dcera, která je stále v péči lékařů ve fakultní nemocnici v pražském Motole. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slíbil prošetření a uvedl, že vybízel k citlivé komunikaci s oběťmi a jejich blízkými. Univerzita Karlova (UK) dosud oficiálně nezískala od policie ani ostatních složek záchranného systému seznam zraněných při střelbě, ačkoliv o něj žádala, sdělil dnes ČTK mluvčí univerzity Václav Hájek.
Richter v emotivním vystoupení uvedl, že střelec, který byl studentem fakulty, jeho dceru zasáhl při druhém ze tří proniknutí do učebny, kde střílel. Mladá žena podle poslance poté ležela v učebně vedle své umírající kamarádky. Stěžoval si, že policisté po poskytnutí první pomoci jeho dceru nechali nějaký čas v přepravním vaku ležet na chodníku před fakultou. Uvedl, že jeho dcera byla převezena do nemocnice až po hodině a 40 minutách od útoku.
Poslanci vadilo to, že nechal intervenujícím policistům na sebe kontakty na čtyřech různých místech, nikdo se mu ale neozval s nabídkou pomoci. Policie jeho dceru, pro kterou musel zajistit psychologickou pomoc, pouze druhý den po útoku přijela vyslechnout a zajímala ji pouze osoba střelce, řekl Richter. Nedostal ani informaci o tom, kde skončily dceřiny osobní věci. „Nikdo se mi neozval ani z fakulty,“ dodal poslanec.
Univerzita podle Hájka dosud nezískala seznam zraněných od policie ani složek záchranného systému, ačkoliv o něj podle mluvčího žádala. Policie se podle něj odkázala na ochranu osobních údajů zraněných. „Univerzita dostala dříve k dispozici pouze seznam obětí. UK si dokázala sama vlastními silami zjistit jména zraněných pedagogů,“ napsal Hájek. Univerzita podle něj připravila před více než týdnem dopisy jménem děkanky a rektorky, které policejní interventi postupně předávají rodinám zraněných. Obsahují nabídku dostupné podpory a pomoci, napsal Hájek.
„Považujeme za nutné zdůraznit, že ve veřejném prostoru vedení UK a vedení FF UK pravidelně vyzývá rodiny zraněných a pozůstalé, aby se s UK a FF UK, pokud to bude v jejich silách, spojili na kontaktech, které byly zveřejněné a dostupné a byly pravidelně medializovány,“ uvedl mluvčí. Univerzita i fakulta stále nabízejí psychologickou podporu a pomoc, informace o ní jsou na webu.
Policie k prodlevě uvedla, že musela nejprve prověřit, zda je budova po sebevraždě střelce bezpečná a zda v ní není nástražný výbušný systém. Teprve poté mohla ke zraněným vpustit záchranáře. Dnes na sociální síti X napsala, že „ani ochrana osobních údajů nám v pomoci nebrání“. Do intervenční a psychosociální péče po tragédii na univerzitě se zapojilo víc než 190 odborníků, a to od policie, hasičů, záchranné služby i Českého červeného kříže. „Pomoci se tak dostalo 1685 lidem,“ uvedla. Zdůraznila také, že poskytování první pomoci je součástí policejního výcviku, konkrétně v oblasti taktické medicíny. „Učíme se ji poskytovat mimo jiné při vážných traumatech či mimořádných situacích a naši lektoři se jezdí vzdělávat i do zahraničí,“ sdělila policie.
Poslanec ANO Jiří Mašek na jednání výboru uvedl, že policie podle některých informací věděla, že střelec je psychicky narušený a může být nebezpečný. Pozastavil se nad tím, že policisté nevyklidili nebo nezajistili všechny budovy fakulty v Praze. Pražský policejní ředitel Petr Matějček se hájil tím, že policisté měli informaci, že střelec chce spáchat sebevraždu. „My jsme opravdu pracovali s tím, že je to človíček, který jede do Prahy spáchat sebevraždu,“ řekl. Upozornil na různorodost informací o možném výskytu střelce a v místě pozdější střelby ho v době příjezdu první hlídky nikdo neviděl.
Matějček také upozornil na to, že ani potom, co byl pachatel na fakultě zneškodněn, nebylo jisté, zda neměl spolupachatele. Policie navíc podle něho obdržela během zásahu informace o dalších dvou místech, kde se údajně mělo střílet. V jednom případě se až později zjistilo, že šlo o postřelený pár cizinců, jenž vystoupil z tramvaje u Karlových lázní, odkud se vrátil k Palachovu náměstí, kde se mu dostalo pomoci. Šéf pražské policie poslancům také řekl, že první na fakultě byla řadová hlídka, která pátrala po osobě se sebevražednými úmysly. „Když jsme začali zasahovat, měl jsem na místě 264 policistů. Dalších 226 jsem tam pak navelel,“ uvedl. Je přesvědčen o tom, že policie udělala v dané době maximum možného.
Informování o vyšetřování si vyhradilo pražské státní zastupitelství. Dozorující státní zástupkyně dnes uvedla, že se k detailům skutku a jednání pachatele nemůže vyjadřovat kvůli možnému ohrožení trestního řízení. „Sama jsem byla na místě činu, viděla jsem průběh událostí na místě a musím říct, že způsob, jakým policie pracovala, byl excelentní,“ řekla.
Právo vlastnit zbraně zřejmě za zákonných podmínek zůstane zachováno
Právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za podmínek stanovených zákonem zřejmě zůstane zachováno i v nové právní úpravě. Sněmovní výbor pro bezpečnost to dnes podpořil jako téměř jedinou z poslaneckých úprav nového zbraňového zákona. Rozhodl o tom navzdory nesouhlasu ministerstva vnitra a Legislativní rady vlády. Sněmovna má normu schvalovat na schůzi, která začne příští týden.
Dodatečné změny zákona kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zavraždil 14 lidí a následně zastřelil i sebe, žádný z poslanců nenavrhoval. Členové dolní parlamentní komory se ve středu shodli s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) na tom, že se pokusí připravit dílčí novelu platného zákona, která by například ukládala prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody dříve než od roku 2026, kdy má nový zákon kvůli modernizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími evidencemi nabýt účinnosti.
Nový zákon má zkrátit z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, případně možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli, připomněl Rakušan. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Lékař, který zjistí, že jeho pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které omezují jeho zdravotní způsobilost, má mít podle nového předpisu povinnost oznámit tento fakt bez zbytečného odkladu policii.
Dílčí novela by mohla ještě letos zavést povinné specializované psychologické vyšetření pro nové žadatele o zbrojní oprávnění, případně o tom bude moci rozhodnout vláda na základě zmocnění podle nového zákona. Platný zákon psychologický posudek nevyžaduje, nutné je jen doložení zdravotní způsobilosti žadatele. Praktický lékař, který tuto způsobilost osvědčuje, si pouze může vyžádat také posudek psychologa.
Zákon by měl dát orgánu veřejné moci možnost zadržet zbraně jejich držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Opozice se obává zneužití, podle Rakušana policie bude muset zadržení zbraně zdůvodnit.
Nový zákon by měl také povolit pouze držitelům zbrojního průkazu pořízení zbraně typu flobert, i když to podle opozičních poslanců povede k zániku jejich českých výrobců. Snahu o zachování specializovaného režimu pro takzvané flobertky výbor nepodpořil, podle Mileny Bačkovské z ministerstva vnitra by to nebylo v souladu s evropskou zbraňovou směrnicí.
Do budoucna má zákon zajistit to, že papírové zbrojní průkazy či licence nahradí elektronická oprávnění k používání zbraní v centrálním zbraňovém registru. Norma počítá s různými možnostmi, jak bude možné oprávnění prokázat. Kromě elektronické cesty ponechává i konzervativnější možnosti, jako je vydávání zbrojních listů na kontaktních místech veřejné správy. Ruší také místní příslušnost, takže držitelé zbraní už nebudou muset vyřizovat záležitosti pouze v kraji, kde mají trvalý pobyt.
Mezi novinky patří rovněž zavedení další kategorie zbraní či zjednodušení struktury zbrojních oprávnění. Ponechány mají být dva druhy zbrojního oprávnění ze současných pěti skupin zbrojního průkazu a tři skupiny zbrojních licencí ze současných deseti.
