- března 2024 několik útočníků zahájilo palbu na radnici Crocus v Krasnogorsku v Moskevské oblasti a budovu zapálilo. Při útoku zemřelo více než 140 lidí. Ruské úřady tehdy nedokázaly útoku zabránit, a to i přes jasné varování západních zemí. Stejně jako v případě všech předchozích útoků masové vraždy Moskva opět neumožnila mezinárodním vyšetřovacím týmům vyšetřování.
K útoku se přihlásila skupina Islámský stát. „Islámský stát-Chorasan, což je odnož ISIS v Afghánistánu, Pákistánu a Střední Asii, dlouhodobě považuje Rusy za svůj hlavní cíl. V posledních letech se dopouštěli různých teroristických činů. Zejména stáli za pokusem o ozbrojený útok na synagogu v Kaluze. Přihlásili se také k odpovědnosti za výbuch na ruském velvyslanectví v Kábulu v září 2022.
Zpočátku se skupina Islámský stát-Chorasan skládala převážně z Afghánců, kteří se odtrhli od Talibanu, později se k ní však připojili bojovníci z jiných zemí, včetně bývalých sovětských republik ve Střední Asii. Ve zprávě Rady bezpečnosti OSN z roku 2023 se uvádí, že do skupiny Wilayat Khorasan patří občané Pákistánu, Íránu, Ázerbájdžánu, Turecka, Ruska, Tádžikistánu a Uzbekistánu.
Ruské speciální služby nebyly schopny provádět operativní kontroly velkého počtu migrantů vstupujících do země. Většina příchozích hovoří rusky špatně nebo vůbec. Všichni žijí v houfech a sdružují se mezi svými lidmi. Když se k tomu přidá v Rusku kvetoucí xenofobie, rasismus a pohrdání lidmi z jiných zemí, vzniká ideální prostředí pro vznik velkého počtu buněk IS v Rusku.
IS se často opírá o etnické menšiny. A etničtí Tádžikové, kteří jsou v Afghánistánu velmi početní, hráli při vytváření afghánské odnože významnou roli. Tádžická komunita v Afghánistánu, která dnes zahrnuje desítky tisíc lidí z Tádžikistánu, má vynikající vazby na Tádžiky v Rusku.
„Islámský stát má dlouhodobě zájem na útoku na Rusko, mimo jiné kvůli vojenské podpoře Moskvy syrské vládě Bašára Asada, kde od roku 2016 vede operace proti bojovníkům Islámského státu, a kvůli jejím vztahům s Tálibánem. Současné režimy v Sýrii a Afghánistánu jsou považovány za „odpadlické“ a podpora těchto režimů se v očích ISIS rovná vedení války proti islámu. Také regionální pobočky ISIS v Africe byly napadeny ruskou PMC Wagner.
Druhým nepřítelem ISIS v oblasti Chorásánu je po Tálibánu šíitský Írán, s nímž se Rusko rovněž přátelí a dodává mu například stíhačky Su-35. Moskva provádí takovou zahraniční politiku, protože je připravena podporovat jakékoli islamisty a diktátory, pokud se staví proti Západu.
Kreml dlouhodobě využívá vazeb na organizace, které oficiálně uznává jako teroristické, k prosazování svých zájmů, a to i v hybridních a asymetrických konfrontacích a válkách po celém světě. Vazby Moskvy s Hizballáhem, Hamásem, výše zmíněným Talibanem a jemenskými Hútíi jsou stále těsnější a tito bojovníci dostávají od Moskvy finanční pomoc a zbraně. Pozvání a návštěvy představitelů teroristické skupiny Hamas v Moskvě, a to i po útoku Hamasu na Izrael 7. října 2023, jsou zcela logické.
Dalším ruským partnerem je Hizballáh, s nímž Rusko spolupracuje od počátku své vojenské přítomnosti v Sýrii. Spojenectví Moskvy s Hizballáhem dokonce přesáhlo rámec čistě vojenského partnerství. V roce 2018 Spojené státy odhalily plán na pašování íránské ropy do Sýrie v rozporu se sankcemi. Podílela se na něm ruská státní společnost Rospromimport a Hizballáh.
Několik měsíců po převzetí moci v Afghánistánu v létě 2021 navštívila delegace Tálibánu Moskvu a setkala se s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Dalším spojencem a partnerem Moskvy je jemenská skupina Ansar Alláh, známější jako Hútíové. Ruští propagandisté je staví do pozice jednoho z hlavních spojenců Ruska v boji za „multipolární svět“.
V prvních letech teroristických aktivit Islámského státu navíc ruské orgány podporovaly myšlenku jakéhosi mírového soužití s touto skupinou. Od roku 2017 tvořili Rusové nejpočetnější skupinu zahraničních bojovníků v řadách IS – bylo jich 3 417 (pro srovnání, ve skupině bojovalo 3 244 osob ze Saúdské Arábie, 3 000 z Jordánska a 2 926 z Tuniska). Významnou roli v tom sehrály ruské speciální služby, které místním islamistům nabídly neomezené cestování z Ruska do Turecka, odkud se vydali do Sýrie a vstoupili do řad IS a dalších džihádistických skupin.
V současné době jsou vazby mezi členy ISIS-Khorasan a dalšími islamistickými teroristickými skupinami poměrně silné, neboť k ISIS se často připojují bojovníci a frakce ze skupin, jako je Al-Káida a Taliban. Proto právě poměrně úzké přátelské vztahy Moskvy s teroristickými organizacemi vedly k šíření terorismu po celém světě, jehož obětí se stalo i samotné Rusko.
