Gruzínský parlament přehlasoval prezidentské veto zákona o zahraničním vlivu

Gruzínský parlament dnes přehlasoval prezidentské veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom zahraniční agentury. Prezidentka Salome Zurabišviliová normu, která v kavkazské zemi vyvolala rozsáhlé protesty, vetovala v polovině května.

Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

Parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana a navrhovatel zákona Gruzínský sen, prezidentské veto zamítl hlasy 66 poslanců, potřeba bylo nejméně 50. Poslanci následně podle ruské agentury TASS hlasovali o zákoně v původním znění, což podpořilo 84 poslanců z potřebných 76. Proti byli čtyři členové parlamentu z celkových 150. Zasedání parlamentu se podle AP neobešlo bez sporů, jeden z poslanců Gruzínského snu polil čelného představitele opozice vodou.

Vládou prosazovaný zákon ukládá zpravodajským médiím a nevládním organizacím povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí. Prezidentka Zurabišviliová a další kritici se obávají, že zákon omezí svobodu slova a tisku, rovněž v něm vidí překážku na cestě do Evropské unie.

Ke stažení zákona vyzvala i EU a NATO, podle kterých odráží podobnou normu v Rusku. To ji využívá k potírání kritiků Kremlu. Gruzínský sen zákon hájí jako prostředek, který vyjasní financování organizací.

Odpůrci návrhu zákona již více než měsíc pořádají jedny z největších protestů, které Gruzie zažila od získání nezávislosti v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991.

Před budovou parlamentu se dnes shromáždili lidé nesouhlasící s kroky parlamentu a někteří z nich při oznámení výsledku hlasování na adresu vládních poslanců křičeli „otroci“. „Tento den rozhodne o osudu naší země. Rozhodujeme se mezi Evropou a Ruskem a všichni lidé, kteří se tu dnes sešli – kromě policistů – chtějí Evropu a Západ,“ uvedl před hlasováním parlamentu student, jeden ze shromážděných v Tbilisi.

  Ukrajinská obrana v noci zničila tři desítky střel a 27 dronů

„Jsme doslova svědky toho, jak gruzínští občané, jak poslanci gruzínského parlamentu zaprodávají naši zemi,“ řekla AP další protestující.

Nový zákon se může týkat různých organizací, například jednoho ze zvířecích útulků v gruzínském hlavním městě, píše agentura Reuters. Ten se až o 50 toulavých psů stará s pomocí peněz od drobných přispěvovatelů, přičemž většina z nich pochází ze zahraničí.

„Jediný zájem, který sledujeme, je zájem těchto psů. Vyzývám kohokoliv, aby mi řekl, který z nich nese zájmy cizí moci,“ uvedla provozovatelka útulku, podle které její organizaci nová norma díky administrativní zátěži zaručí „více nákladů a menší příjmy“.

Obavy o další provoz má i nevládní organizace Tanadgoma, která pomáhá lidem s drogovou závislostí a pacientům s HIV a provozuje rehabilitační kliniku. Zákon o zahraničním vlivu podle ní může odradit zahraniční dárce, kteří rovněž tvoří většinu jejích příjmů, píše Reuters.
EU lituje rozhodnutí gruzínského parlamentu schválit zákon o zahraničním vlivu

Evropská unie a Spojené státy odsoudily rozhodnutí gruzínského parlamentu. Norma je v rozporu se základními zásadami a hodnotami EU a negativně se projeví na proevropských ambicích kavkazské země, uvádí v prohlášení úřad šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Podle amerického ministerstva zahraničí se Gruzie tímto krokem vzdaluje evropské integraci.

„Přijetí (zákona) vede k tomu, že Gruzie ustoupí nejméně od tří z devíti kroků stanovených v doporučení Evropské komise pro získání statusu kandidátské země (…) a bude mít negativní dopad na její cestu do EU,“ píše se v prohlášení. Unijní diplomacie v něm rovněž vyzývá, aby se gruzínské úřady vrátily na svou cestu k Evropské unii.

„Přijetím tohoto zákona vládnoucí strana Gruzínský sen svádí zemi z cesty evropské integrace a ignoruje euroatlantické aspirace gruzínského lidu, který týdny vycházel do ulic, aby se tomuto zákonu postavil,“ řekl podle agentury AFP novinářům mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.

  Stoltenberg: NATO čelí největší bezpečnostní krizi od 2. světové války

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com