Návrh závěrečného prohlášení z mezinárodního summitu o Ukrajině, jehož cílem je odstartovat mírový proces, uvádí, že pokračující válka Ruska proti Ukrajině způsobuje rozsáhlé utrpení lidí a ničení. Požaduje propuštění všech válečných zajatců a navrácení odvlečených ukrajinských dětí a všech deportovaných civilistů. Jakékoliv vyhrožování jadernými zbraněmi či jejich použití v kontextu probíhající války Ruska proti Ukrajině je nepřípustné, praví se v návrhu, o kterém v sobotu večer informovala agentura Reuters.
Účastnické státy podle dokumentu potvrzují svůj závazek zdržet se použití hrozeb či síly proti územní celistvosti či politické nezávislosti jakéhokoliv státu, včetně Ukrajiny. „Potvrzujeme svůj závazek dodržovat mezinárodní právo, včetně Charty OSN,“ praví se v návrhu.
Ten dále zdůrazňuje význam plně bezpečné plavby obchodních lodí a jejich přístupu do přístavů v Černém a Azovském moři, jakož i bezpečného provozu jaderných elektráren a zařízení „pod plnou a svrchovanou kontrolou Ukrajiny“, a to včetně Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly. Jako nepřijatelné odsuzuje útoky na obchodní lodě a na infrastrukturu v civilních přístavech.
Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednáním o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko. Účastní se delegace stovky zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád. Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel.
Pavla v sobotu vpodvečer na summitu stejně jako ostatní státníky přivítal Zelenskyj spolu se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou. Následovalo úvodní jednání s proslovy části státníků.
Za Spojené státy se zúčastní viceprezidentka Kamala Harrisová a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat. Na úvod dvoudenního summitu ve Švýcarsku to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích.
Kyjev se na prvním summitu svého druhu snaží dál budovat mezinárodní podporu pro svůj „mírový vzorec“, který počítá mimo jiné s úplným stažením Rusů z okupovaných částí Ukrajiny. Zatímco Rusko pokračuje ve více než dva roky trvající agresi proti sousední zemi, žádná shoda na uceleném plánu se na švýcarském summitu nečeká. Účastníci toto jednání prezentují jako první krok v dlouhém procesu.
Pavel nepočítá s tím, že summit o Ukrajině najde shodu, jak nastolit mír
Švýcarský summit o Ukrajině je podle prezidenta Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, dosáhla shody, jak mír nastolit. Pavel to řekl novinářům před svým odletem do alpské země.
Podle Pavla se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. „Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme ale čekat se založenýma rukama,“ uvedl na síti X. „Budeme mluvit i o konkrétních dopadech války, které se týkají úplně všech. Ruské útoky ohrožují také ukrajinské jaderné elektrárny. V zájmu celého světa musíme neštěstí na jaderných zařízeních zabránit,“ doplnil.
„Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině,“ řekl dnes před odletem Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích.
„Určitě nebude dosaženo shody, jak nastolit mír na Ukrajině. Takovou ambici ani nemá,“ podotkl také o summitu, na němž bude mezi jinými chybět Rusko, které dalo opakovaně najevo, že o účast nestojí.
Jednání budou podle Pavla rozdělena do tří oblastí – jaderná bezpečnost, potravinová bezpečnost a svoboda plavby a humanitární otázky. Prezident je považuje za klíčové oblasti, na nichž se dokáže shodnout většina zemí světa. „V oblasti jaderné bezpečnosti, které spolupředsedá Česká republika, se podařilo zatím dosáhnout největšího pokroku,“ je přesvědčen Pavel.
Před začátkem summitu se v sobotu Pavel ve Švýcarsku sešel se svým keňským protějškem Williamem Rutem. Obě hlavy státu se shodly, že ohrožení míru v jedné části světa znamená ohrožení míru všude, sdělil ČTK Pavlův mluvčí Vojtěch Šeliga. „Válka na Ukrajině tak dopadá i na region Afriky například skrze dodávky potravin,“ doplnil.
„Myslím, že je shoda na tom, že základem je Charta OSN a územní celistvost,“ shrnul první den jednání pro ČTK náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který je součástí české delegace. „Mluví se o tom, jaké budou další kroky, bude třeba rozpracovat konkrétní plány ve skupinách k jednotlivým tématům a pak si říci, jaký je globální plán a jak a kdy se sejít v této podobě zase,“ uvedl.
Dobrou zprávou je podle Mariana účast a také skutečnost, že mezi 100 účastníky nejsou jen země západní Evropy, EU a NATO, ale i státy, které jsou důležitými regionálními hráči, například Brazílie, Austrálie, Indie či Keňa.
V neděli budou podle Mariana pokračovat plenární zasedání a zároveň se lídři zúčastní kulatých stolů ke třem hlavním tématům. „Prezident Pavel se bude účastnit stolu k jaderné a radiační bezpečnosti a bude jejím zpravodajem, následně tedy přednese výstupy z jednání na plénu,“ doplnil náměstek.
USA oznámily další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). Půjde na obnovu energetické infrastruktury a humanitární pomoc, informuje agentura Reuters.
Harrisová pomoc oznámila ve Švýcarsku, kde se spolu s desítkami světových lídrů zúčastní mírového summitu o Ukrajině.
„Tyto prostředky pomohou Ukrajině reagovat na poslední ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu tím, že podpoří opravy a obnovu, zvýší odolnost vůči přerušení dodávek energie a položí základy pro opravu a rozšíření ukrajinského energetického systému,“ uvedla o pomoci kancelář americké viceprezidentky.
