Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nereprezentuje NATO. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na dnešní tiskové konferenci, která se konala u příležitosti summitu NATO příští týden ve Washingtonu. O cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem, dodal Stoltenberg. Zdůraznil, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.
Hlavním tématem summitu ve Washingtonu, který se koná od 9. do 11. července, bude situace na Ukrajině. Severoatlantická aliance podle Stoltenberga dělá vše proto, aby Ukrajinu připravila na budoucí členství v NATO. Šéf aliance očekává, že spojenci poskytnou Kyjevu další pomoc, zmínil zejména protivzdušnou obranu a munici. Právě Maďarsko přitom Ukrajině vojenskou podporu dodávat odmítá.
Na washingtonském summitu mají prezidenti a premiéři definitivně odsouhlasit Stoltenbergův plán, aby aliance převzala od Spojených států koordinaci bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Členské státy se na tom shodly již v polovině června v Bruselu na jednání aliančních ministrů obrany. Pomoc se rovněž týká výcviku ukrajinských vojáků.
„Ukrajina musí zvítězil a potřebuje naši trvalou pomoc,“ prohlásil dnes Stoltenberg. Zopakoval, že pomáháním Kyjevu se aliance nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal.
Koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít „logistické uzly“ i v zemích z východního křídla NATO. Vše bude mít na starosti tříhvězdičkový generál podřízený Vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě (SACEUR). Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí.
Spojenci dosud poskytovali Ukrajině každoročně pomoc v hodnotě kolem 40 miliard eur (přes bilion korun). Stoltenberg již dříve navrhl, aby tato částka „zůstala minimem i pro další roky“. Zástupci členských států NATO se na začátku července na této částce shodli pro příští rok, na dlouhodobé pomoci se jim ale shodu nepodařilo najít. Formálně by tuto dohodu měly rovněž na vrcholné schůzce ve Washingtonu stvrdit hlavy států a vlád.
„Očekávám, že se jako NATO shodneme a poskytneme Ukrajině podporu, kterou potřebuje, aby byla schopná porazit ruskou agresi a mohla se bránit i v budoucnu,“ uvedl Jens Stoltenberg k náplni summitu příští týden. Česko na něm bude zastupovat prezident Petr Pavel. NATO chce podle Stoltenberga nadále úzce spolupracovat s ukrajinskou armádou a podílet se i na budování ukrajinského zbrojního průmyslu. „Ukrajina se tak stává silnější a lépe připravenou na budoucí členství,“ dodal Stoltenberg. Rusko podle něj dosud nijak výrazně nezměnilo svůj postoj k válce na Ukrajině a „neexistují žádné známky toho, že by byl Putin připraven jednat o míru“. „Je na Ukrajině, aby se rozhodla, jaké jsou přijatelné podmínky pro mírová jednání,“ zopakoval generální tajemník NATO.
Fiala: Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU
Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU, uvedl český premiér Petr Fiala (ODS). Fiala zopakoval, že Česko stojí za Ukrajinou a Putin je agresor.
„Viktor Orbán v Moskvě nezastupuje naše zájmy ani zájmy EU. Nemá ani žádný mandát vyjednávat naším jménem. Česká pozice je jasná: Putin je agresor, my stojíme na straně Ukrajiny,“ napsal Fiala na sociální síti X.
Místopředseda STAN a europoslanec Jan Farský pokládá Orbánovu cestu do Moskvy za zlomyslnost a provokaci. „Sám nic dobrého pro Evropu nezajistí. Naopak Evropu taková sólo akce jen poškodí,“ uvedl Farský na síti X.
Opoziční hnutí ANO v prohlášení, které zaslalo ČTK, připomnělo, že Orbán navštívil v úterý, hned druhý den maďarského předsednictví v Radě EU, v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tím vyjádřil jasný postoj vůči Ukrajině,“ uvedlo hnutí. Orbán se podle ANO netajil hledáním cesty k mírovým jednáním, přičemž je musí podnítit někdo jiný než strany konfliktu. „A logicky by to měl být někdo, kdo je schopen mluvit s oběma stranami. To Orbán nepochybně je,“ uvedlo hnutí ANO.
Obdobně jako český premiér se vyjádřili představitelé EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v prohlášení napsal, že Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu, ke které nedostal žádný mandát od Evropské unie. Cestu zkritizovala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, Putina nezastaví.
Svou nynější cestu označil maďarský premiér za pokračování „mírové mise“, kterou zahájil návštěvou ukrajinského hlavního města. Před jednáním s Putinem Orbán uvedl, že se Maďarsko stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou. Putin jednal s Orbánem podle svého vyjádření o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě.
Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli agresi vůči Ukrajině. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem. V Moskvě byl naposledy v září 2022 na pohřbu bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova.
Borrell: Orbánova návštěva Ruska je bilaterální, nemá žádný mandát od EU
Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu, ke které nedostal žádný mandát od Evropské unie, uvedl dnes ve svém prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Putin podle ruské agentury TASS na začátku jednání uvedl, že šéf maďarské vlády přijel do Moskvy také jako předsedající Radě EU, které Maďarsko od pondělí předsedá. Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise.
„Maďarsko je nyní členským státem EU, který do 31. prosince 2024 převzal rotující předsednictví v Radě EU. Neznamená to žádné zastupování unie navenek, za to zodpovídá předseda Evropské rady na úrovni hlav států či vlád, nebo vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku na úrovni ministrů,“ uvedl Josep Borrell s odkazem na svou funkci a na pozici šéfa unijních summitů Charlese Michela. „Premiér Orbán nedostal k návštěvě Moskvy žádný mandát od Rady EU,“ dodal šéf unijní diplomacie.
Jak doplnil Borrell, postoj EU k ruské útočné válce proti Ukrajině se odráží v mnoha závěrech Evropské rady a tento postoj vylučuje oficiální kontakty mezi EU a Putinem. Kromě toho stojí podle něj za připomenutí, že už loni byl na Putina vydán zatykač Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.
„Politika appeasementu Putina nezastaví,“ napsala na sociální síti X šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s odkazem na politiku ústupků či usmíření. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.
Podobně jako Josep Borrell reagoval již ve čtvrtek i Charles Michel. „Rotující předsednictví EU nemá mandát k jednání s Ruskem jménem EU. Evropská rada má jednoznačný postoj: Rusko je agresor, Ukrajina je oběť. Žádná jednání o Ukrajině nelze vést bez Ukrajiny,“ napsal Michel na síti X.
Putin přitom podle ruské agentury zmínil současnou roli Maďarska v EU. „Chápu, že jste tentokrát dorazil nikoliv jen jako náš dlouholetý partner, ale také jako předseda Rady EU,“ řekl na úvod setkání s Orbánem šéf Kremlu. Maďarský premiér při setkání s Putinem uvedl, že současná schůzka je výjimečná. „Maďarsko se 1. července stalo na rotačním principu předsedající (zemí) Rady EU,“ uvedl Orbán podle TASS.
V úterý se Orbán, jehož země od pondělí předsedá Radě EU, setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem, v Rusku byl naposledy v roce 2022.
