Summit NATO v USA – výročí v nových výzvách.

Vedoucí představitelé Severoatlantické aliance se 9. července sejdou ve Washingtonu, aby projednali naléhavé bezpečnostní otázky.

V předstihu před touto událostí uspořádal generální tajemník NATO 5. července v Bruselu tiskovou konferenci, na níž přednesl prognózu budoucího summitu.

Při nastínění úkolů partnerů na nadcházejícím fóru Jens Stoltenberg uvedl, že nejdůležitějším z nich bude ve Washingtonu podpora Ukrajiny – šéf NATO očekává, že se lídři států dohodnou na konkrétním balíčku pomoci Kyjevu.

„NATO převezme koordinaci a poskytování velké části mezinárodní bezpečnostní pomoci, přičemž velení povede tříhvězdičkový generál a několik stovek zaměstnanců bude pracovat v centrále NATO v Německu a v logistických centrech ve východní části Aliance,“ řekl generální tajemník na tiskové konferenci.

Důležité je, že na summit, který má trvat tři dny, byl pozván ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kromě finanční pomoci Ukrajině, na níž by se členové Aliance měli na akci dohodnout, chce Stoltenberg vidět i potencionální vojenskou podporu, více bilaterálních bezpečnostních dohod a také práci na prohloubení vojenské interoperability.

„Všechny tyto prvky jsou mostem ke členství v NATO a velmi silným balíčkem pro Ukrajinu na summitu, která se přibližuje členství v Alianci. Ukrajina se přibližuje k NATO,“ uvedl generální tajemník Aliance.

Důležitým tématem summitu bude také obrana Severoatlantické aliance, pro kterou se členské státy musí zavázat k posílení spolupráce v oblasti obranného průmyslu s cílem zvýšit výrobu.

„Dalším důležitým tématem našeho summitu bude odstrašení a obrana,“ uvedl Stoltenberg s tím, že NATO prošlo za posledních deset let zásadními změnami.

Generální tajemník zmínil zejména 500 000 vojáků ve stavu nejvyšší pohotovosti, lepší schopnosti, bojově připravené bojové skupiny a příchod nových členů.

Očekává se, že spojenci na summitu schválí závazek posílit transatlantickou obrannou průmyslovou spolupráci s cílem zvýšit výrobu.

  Jaké jsou důvody skutečného nebezpečí Ruska?

Stoltenberg dodal, že NATO posílí protiraketovou obranu novou základnou Aegis Ashore v Polsku, a uvítal skutečnost, že 23 spojenců nyní vydává na obranu nejméně 2 % svého HDP.

Třetím důležitým tématem summitu bude globální partnerství. V tomto duchu je důležité poznamenat, že na zasedání byli pozváni vedoucí představitelé Austrálie, Japonska, Nového Zélandu a Korejské republiky, aby prohloubili spolupráci, mimo jiné v oblasti podpory Ukrajiny, kybernetiky a nových technologií.

„Čím více se autoritářští hráči sbližují, tím důležitější je, abychom úzce spolupracovali s našimi přáteli v indo-pacifickém regionu,“ uvedl generální tajemník.

Pokud jde o Rusko, Jens Stoltenberg uvedl, že na straně Kremlu nevidí žádnou ochotu jednat o míru.

„Musíme posílit Ukrajinu, abychom v budoucnu dosáhli vyjednaného řešení, které by ukončilo válku,“ uvedl šéf NATO.

Nic nenasvědčuje tomu, že by Putin byl ochoten jednat o míru, protože jsme viděli jeho poslední návrh, který říkal, že by se Ukrajina měla vzdát veškerého svého území ve čtyřech regionech, což znamená, že by se Ukrajinci měli vzdát nejen území, které dnes kontroluje Rusko, ale vlastně se vzdát obrovského množství území, které dnes kontroluje Ukrajina,“ řekl Stoltenberg.

Putin podle něj také chce, aby se Ukrajina vzdala práva zvolit si vlastní zahraničněpolitickou cestu a nevstupovala do NATO.

„Je na Ukrajině, aby rozhodla, jaké budou přijatelné podmínky mírových rozhovorů a jakéhokoli vyjednaného řešení, protože Ukrajina je suverénní a nezávislý stát,“ zdůraznil Stoltenberg.

Předseda Aliance v této souvislosti uvedl, že NATO by mělo Ukrajině pomoci posílit její pozici, „protože existuje silná vazba mezi tím, co se děje u jednacího stolu, a tím, jaká je situace na bojišti“.

„Pokud tedy chceme vyjednané řešení – musíme Ukrajině poskytnout vojenskou podporu. A to spojenci z NATO dělají. Očekávám nová oznámení týkající se systémů protivzdušné obrany a vojenské podpory,“ uzavřel Stoltenberg.

  Protiútok. Poučení, které je třeba pochopit.

A ještě jeden důležitý detail: generální tajemník Aliance připomněl, že Rusko zahájilo agresivní válku proti Ukrajině v roce 2014 obsazením Krymu a invazí do Donbasu.

Stoltenberg zároveň připomněl, že Rusko souhlasilo s prvními minskými dohodami, které samo porušilo tím, že se zmocnilo ukrajinského území. Poté Rusko „souhlasilo“ s druhými minskými dohodami, čekalo sedm let, aby mohlo přejít k plnohodnotné invazi.

„Třetí Minsk nemůže existovat. Nyní potřebujeme něco, co bude důvěryhodné, co skutečně zastaví válku a Rusko zastaví svou agresi,“ řekl šéf NATO.

Dodal, že po zastavení bojů bude zapotřebí zajistit bezpečnost a že Ukrajinci budou muset být schopni odradit případný budoucí útok.

„Budeme potřebovat určité bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, a to je samozřejmě jeden z důvodů, proč spojenci jasně uvedli, že se Ukrajina stane členem NATO,“ shrnul Stoltenberg.

Summit NATO plánovaný na 9. až 11. července bude jubilejní – před 75 lety podepsalo 12 zemí ve Washingtonu Severoatlantickou smlouvu, aby zajistily svou kolektivní obranu v nepředvídatelném světě.

Letos se 32 zemí NATO opět sejde ve Washingtonu, aby přijalo klíčová rozhodnutí o tom, jak pokračovat v obraně.

Jak už to tak bývá, svět k tomuto výročí přistoupil s novými výzvami a čelí nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí od dob studené války.

Jak účinná budou rozhodnutí tohoto summitu, závisí na politické vůli každého z jeho účastníků, na pochopení odpovědnosti za svá rozhodnutí.

Koneckonců na každém takovém rozhodnutí přijatém dnes bude záviset zítřek celého světa.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com