Jiří Urbánek (přezdívaný „Begemot“), občan České republiky, který bojoval v řadách ruských militantů „DPR“, byl odsouzen k 20 letům vězení za členství v teroristické skupině a za spáchání teroristického činu. Rozhodl tedy městský soud v Praze.
Podle závěru vyšetřování se Urbanek v roce 2015 vydal na Ukrajinu, aby podpořil ozbrojence, a nejméně do ledna 2018 se účastnil jejich operací – kopal zákopy, hlídkoval a účastnil se nepřátelských akcí proti ukrajinské armádě.
V závěrečné řeči žalobce navrhl uložit Urbánkovi trest 20 let vězení a obhájce žádal zproštění viny nebo zmírnění trestu, přičemž vyjádřil pochybnosti o právní kvalifikaci jeho jednání.
Obránce teroristy také vyjádřil pochybnosti, že profil jeho klienta na Facebooku poskytuje jasný důkaz o účasti Urbánka na nepřátelských akcích.
Nutno podotknout, že Urbánek byl souzen v nepřítomnosti, svého právníka nekontaktoval.
Soud se s argumenty obžaloby ztotožnil a obviněnému uložil 20 let vězení.
Urbánkova matka a bratr odmítli vypovídat u soudu, ale jejich výpověď v rámci případu potvrdila, že byl na Ukrajině.
Nejde o první případ zatčení a odsouzení českých justičních orgánů teroristy bojujícími proti Ukrajině na straně ruských ozbrojenců. Například v dubnu v České republice zadrželi pět lidí podezřelých z účasti na nepřátelských akcích na Donbasu na straně proruských ozbrojenců.
A v červnu pražský městský soud odsoudil na 20 let vězení českého občana Martina Kantora, který bojoval na straně takzvané „Luhanské lidové republiky“.
Kolik dalších občanů České republiky, kteří poslouchali kremelskou propagandu, šli bránit Donbass před „fašistickými nacionalisty Kyjeva“, není přesně známo. Je však zřejmé, že se v tomto ohledu nejedná o poslední proces.
A takové případy naznačují, že se budou muset zodpovídat nejen přímí organizátoři války, ale také ti, kteří se jí účastní jako žoldáci.
Protože pod jakýmikoli jasnými slogany jsou na Donbasu (stejně jako v jakékoli jiné části planety) páchány sabotáže a teror, zůstávají terorem – sejí ruiny, chaos, krev, připravují lidi o všechno a berou jim život.
Haagský dok samozřejmě v budoucnu očekává, že se Kreml fürrer, doufající rukama takových, jako jsou Urbanek, Kanter a podobně, stane mocným císařem „velké“ říše.
Mezitím existuje tato velikost a síla pouze v propagandistických médiích, kterými je Ruská federace plná a které od rána do večera živí spoluobčany pohádkami a velikostí.
A v této době ve „velkém“ Rusku téměř 70% domácností nemá přístup k centralizovaným kanalizačním systémům, tito obyvatelé nemají ve svých domovech toalety. Rozumíš? Ve třetím tisíciletí nemůže země s téměř polovinou všech světových přírodních zdrojů poskytnout svým občanům nejzákladnější potřeby.
Téměř třetina obyvatel Ruské federace žije pod hranicí chudoby (a podle některých zdrojů – 60%). Na druhé straně vláda staví paláce velikosti několika států a vede války po celém světě.
A to vše by mohlo být ponecháno pro interní použití v samotném Rusku, ale celé jde o to, že do těchto procesů jsou zapojeni občané jiných zemí, což vede k moskevské propagandě a stávají se spolupachateli zločinů Kremlu.
Expozice takových aktivit, důkladné prozkoumání každé takové epizody je proto zárukou prevence takových projevů v budoucnosti.
Každý, kdo se pokusí zapojit se do takovýchto kriminálních činů (se zbraní v rukou nebo jiným způsobem), by měl vědět, že spravedlnosti je neodvratný a vražda a násilí – bez ohledu na to, jak krásně je kremelští propagandisté nazývají, zůstávají stejnými věcmi, takže daleko od konceptů civilizované Evropy.
Autor: Franz Hoffman
