Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila dnes ve Sněmovně zamítnutí vládního návrhu na růst poplatků veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Sporná předloha, jež také rozšiřuje okruh poplatníků, odolala i snahám o vrácení vládě k přepracování. Po nynějším úvodním kole projednávání novelu posoudí mediální výbor. Debata ve Sněmovně o změnách v poplatcích trvala v prvním čtení celkem zhruba 18 hodin. Vládní tábor nechal na dnešních 13:00 stanovit pro hlasování pevný termín.
Zamítnutí předlohy podpořilo 71 opozičních poslanců z celkem 167 přítomných členů dolní komory. Obdobně dopadlo hlasování i o návrhu na vrácení novely vládě k přepracování, což se obecně chápe jako mírnější způsob zamítnutí. „Připravíme celou řadu pozměňovacích návrhů, budeme tady bojovat za firmy, budeme tady bojovat za lidi,“ řekla po hlasování předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová. Lídr SPD Tomio Okamura neprosadil usnesení, kterým by Sněmovna vyzvala Nevyšší kontrolní úřad k prověrce hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s poplatky i s vyhodnocením účelnosti výdajů. Předseda klubu ODS Marek Benda upozornil na to, že úřad může kontrolovat podle současného zákona jen státní peníze.
Projednáním novely skončila mimořádná schůze Sněmovny svolaná z podnětu vládního tábora. Poslancům začaly takzvané parlamentní prázdniny. Benda podotkl, že vláda dosud v dolní komoře prosadila všechny své návrhy navzdory snahám o obstrukce. „Myslím, že jsme se dokázali v to první pololetí tady k sobě chovat relativně slušně, urážet se jenom v rámci možností a já bych za to chtěl všem poděkovat,“ řekl. Nejbližší řádná schůze dolní komory má začít podle plánů ve druhém zářijovém týdnu. V prvním týdnu se budou scházet výbory.
Poplatek ČT zvyšuje novela od ledna o 15 korun na 150 korun měsíčně a ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Platba bude nadále jedna za domácnost, nově však za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. Úhrada se tedy bude týkat i domácností, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač.
Změny by měly podle vlády zajistit udržitelnost financování a nezávislost dvojice veřejnoprávních médií. Předloha navíc obsahuje pravidla valorizace poplatků o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent, a změnu plateb pro právnické osoby. Výše poplatku by už neměla záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.
Lídři opozičních hnutí ANO a SPD Andrej Babiš a Okamura mluvili v souvislosti s poplatky o plošné dani a Babiš i o korupci dvojice veřejnoprávních médií. Shodovali se v tom, že činnost veřejnoprávní televize a rozhlasu by měl hradit stát. „Rozhlasový a televizní poplatek významně vzdaluje média veřejné služby od politického zásahu,“ oponoval opozičním tvrzením ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle místopředsedy Sněmovny za ANO Aleše Juchelky ale Baxa kope navrhovaným zákonem mezi veřejnoprávními médii a obyvateli Taxisův příkop.
Opoziční řečníci se pozastavovali i nad doplněním nového hlavního úkolu dvojice médií veřejné služby, kterým by měl být postup proti dezinformacím. Stavěli se kriticky také k pravidlům valorizace poplatků a ke změnám v jejich hrazení firmami, podle šéfa klubu SPD Radima Fialy jde o výpalné pro ČT a ČRo. Někteří poslanci poukazovali na možné případy, že poplatek za stejný přístroj budou v konečném důsledku platit zaměstnavatelé i zaměstnanci. Zpochybňovali také memorandum, které má uzavírat ministr kultury se zástupci ČT a ČRo, protože může podle odpůrců zasahovat do nezávislosti dvojice médií veřejné služby.
Veřejnoprávní televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Díky novele by ČT získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a ČRo 331 milionů korun navíc. Novela na druhou stranu mj. omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z loňska.
