Zatímco americká viceprezidentka Kamala Harrisová směřuje k nominaci Demokratické strany na prezidenta, přední média analyzují její stanoviska v klíčových otázkách od ekonomiky po válku v Pásmu Gazy ve snaze poodhalit možné směřování její kampaně. Všímají si, že v minulosti například v klimatické politice prosazovala ambicióznější plány než prezident Joe Biden, po jehož boku v posledních letech působila.
Z pozice viceprezidentky Harrisová vyjadřovala plnou podporu Bidenovým krokům, ať už se jednalo o přelomový předloňský zákon s investicemi do odklonu od fosilních paliv nebo neúspěšný plán imigrační reformy ze začátku roku. Jak ale připomíná deník The New York Times (NYT), už před nástupem do Bílého domu za sebou měla roky působení ve vysoké politice.
Zviditelnila se zejména jako senátorka a před minulými prezidentskými volbami stanula proti Bidenovi v primárkách Demokratické strany. V nich si ovšem podle webu Politico nedokázala jasně definovat vlastní kurz mezi centristickými demokraty a progresivním proudem, který se k ní stavěl skepticky.
Některé její plány v sociální či klimatické sféře byly v tomto období ambicióznější než Bidenův program. V roce 2019 podpořila návrh zákona, který by rozšířil na všechny Američany systém státního zdravotního pojištění Medicare, zatímco Biden vůči tomu dával najevo výhrady, uvedla televize NBC News. Také ve srovnání s Bidenem prosazovala radikálnější postup v otázce bezplatného přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
Prezident a jeho viceprezidentka se v minulosti rozcházeli také v názoru na takzvané frakování, tedy metodu těžby ropy a plynu založené na štěpení hornin za pomoci tekuté směsi. Harrisová se v roce 2019 vyslovila pro zákaz techniky, kterou provázejí různá environmentální rizika, Biden však tento postoj nesdílel a jako prezident proti frakování nijak nezakročil. Celkově se Harrisová hlásila k rozsáhlejším plánům boje proti změně klimatu, které zahrnovaly i poplatky za emise, píše Politico.
Podle deníku The Washington Post (WP) se současná viceprezidentka na klimatickou politiku zaměřovala už dlouho před příchodem do Washingtonu. „Jako šéfka prokuratury v San Francisku zřídila oddělení environmentální spravedlnosti. Jako generální prokurátorka Kalifornie žalovala ropné společnosti ve snaze omezit znečištění,“ napsal list.
V pozici viceprezidentky se však Harrisová věnovala jiným tématům, v poslední době především ochraně práva na potrat, které na federální úrovni eliminoval předloňský rozsudek nejvyššího soudu USA. Stejně jako Biden volá po tom, aby Kongres toto právo obnovil.
V kampani před minulými volbami ovšem zašla ještě dál. Navrhovala opatření, které by nutilo některé americké státy žádat o souhlas federální vlády před zavedením nových zákonů týkajících se přístupu k interrupcím. „A dokud nerozhodneme, že jsou v souladu s ústavou, nevstoupí v platnost,“ popsala tehdy svůj plán.
Zatímco právo na potrat je pro Harrisovou oblíbeným tématem, další z otázek, které dostala od Bidena na starost, je spíše její slabinou. Prezident ji v úvodu svého mandátu pověřil, aby se pokusila zmírnit základní příčiny imigrace z Latinské Ameriky. Čeho ale v tomto směru dosáhla, není jasné, uvádí WP. Za Bidenova úřadování zachytávaly Spojené státy na hranici s Mexikem rekordní počty migrantů a republikáni v čele s exprezidentem Donaldem Trumpem na tom do velké míry stavějí svou kampaň.
Trump také současnou administrativu obviňuje ze zdevastování americké ekonomiky, jakkoli Spojené státy zažily po koronavirové krizi lepší hospodářský vývoj než jiné velké země nebo EU. V této oblasti bude podle mnohých pozorovatelů kampaň Harrisové převážně navazovat na Bidenovy kroky, píše WP. „Někteří experti, kteří úzce spolupracovali s jejím týmem, očekávají, že bude zdůrazňovat odhodlání posilovat ‚pečovatelskou ekonomiku‘ skrze federální investice na zlepšení péče o děti, o seniory a domácí péče o lidi se zdravotním postižením,“ dodává deník.
Pokud jde o zahraniční politiku, očekává se od Harrisové stejně silná podpora Ukrajiny jako u Bidena. Drobné rozdíly však média pozorují v souvislosti s válkou mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. „Ne, že by se Harrisová s Bidenem v této otázce vyloženě rozcházela. Veřejně ale vyjadřovala více soucitu než Biden nad desetitisíci Palestinců, kteří zemřeli při izraelské protiofenzivě,“ shrnuje situaci Politico.
