Putin v Petrohradu kritizoval USA a EU, hájil svou politiku

Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní „posvátné zájmy“. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.

Putin zdůraznil, že ruská ekonomika se dokázala s tímto tlakem vyrovnat. „Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět,“ zdůraznil Putin na petrohradském ekonomickém fóru. Západní sankce podle něj přinášejí větší škody jejich tvůrcům než Rusku. Ztráty EU podle něj mohou přesáhnout 400 miliard dolarů, což doléhá na obyvatelstvo a firmy.

„Tato epocha (dominance USA ve světě) skončila, nehledě na všechny pokusy ji zachovat, zakonzervovat jakýmikoliv prostředky. Změny představují přirozený běh dějin, protože civilizační různorodost planety a bohatost kultur lze těžko spojit s politickými, ekonomickými a dalšími šablonami. Ty nefungují,“ řekl. Svět založený na „hře na jednu branku“ je podle něj přirozeně nestabilní.

Elity vládnoucí v západních zemích žijí podle Putina v iluzích, ve stínu minulosti a v popírání měnící se reality. Západ prý například předpokládá, že jeho dominance v globální politice a ekonomice je neměnná konstanta, ale „nic netrvá věčně“.

„Všechny pokusy tvářit se blahosklonně při špatné situaci, všechny řeči o jakoby přípustných nákladech ve jménu pseudojednoty nemohou skrýt, že EU definitivně ztratila svoji politickou svrchovanost a její byrokratické elity tančí, jak někdo cizí píská, a akceptují vše, co jim nařídí seshora, čímž škodí vlastnímu obyvatelstvu a vlastní ekonomice, vlastnímu byznysu,“ prohlásil ruský prezident.

  Putin může být vážně nemocný - západní média

Putin podobně jako při květnové vojenské přehlídce v Moskvě obhajoval „speciální vojenskou operaci“, jak Kreml nazývá válku rozpoutanou na konci února na prezidentův rozkaz proti sousední Ukrajině.

„Ve vzniklé situaci, na pozadí rostoucích rizik a hrozeb bylo rozhodnutí Ruska o uskutečnění speciální vojenské operace vynuceno. Bylo to nepochybně těžké, ale vynucené a nezbytné. Toto rozhodnutí svrchované země, na které má bezpodmínečné právo, je založeno na Chartě OSN hájit svou bezpečnost,“ prohlásil. Ruští vojáci ve východoukrajinském Donbasu podle něj bojují i za právo Ruska na vlastní rozvoj. Putin také zdůraznil, že všechny úkoly operace budou bezpodmínečně splněny, k čemuž podle něj přispěje jak hrdinství ruských vojáků, tak konsolidace ruské společnosti.

Putin v pozdější debatě s ředitelkou prokremelské televize tvrdil, že ruské jednotky si počínají tak, aby „osvobozená“ města a obce neměnily v „Stalingrad“. Ostřelování obytných čtvrtí označil za „zločin proti lidskosti“ – učinil tak ale v souvislosti s dotazem ohledně ukrajinského ostřelování Doněcka, bašty proruských separatistů na východě Ukrajiny. O stavu Mariupolu po mnohatýdenním ruském obléhání, ostřelování a bombardování se nezmínil, podobně jako o osudu dalších ukrajinských měst poznamenaných boji.

Tvrdil rovněž, že Rusko nemá výhrad proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, protože EU není vojenskou organizací, pochybuje však, zda to přispěje k rozvoji ukrajinské ekonomiky. Spíše se Ukrajina podle něj stane „polokolonií“.

Putin, který na úvod ruské invaze na Ukrajinu nařídil zvýšit bojovou pohotovost jaderných sil, odmítl západní obvinění, že by Rusko vyhrožovalo jadernými zbraněmi. „Odkud se to bere? Z jejich vlastních tvrzení. Jeden nezodpovědný politik cosi plácne (…) A co my, budeme mlčet? Jakmile odpovíme, hned tvrdí, že ‚Rusko vyhrožuje‘. Ničím jsme nevyhrožovali, ale všichni by měli vědět, co máme a co použijeme na obranu naší svrchovanosti. To je jasná věc,“ prohlásil.

  Západoukrajinský Lvov zasáhly rakety, zraněných je nejméně pět

Putin promluvil na ekonomickém fóru v Petrohradu o hodinu později, než se původně plánovalo. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle listu RBK vysvětlil, že se prezident rozhodl své vystoupení o hodinu odložit kvůli masivním hackerským útokům, které začaly už ve čtvrtek a vyřadily z provozu databázi účastníků a systém povolení vstupu, což ztížilo vydávání visaček.

Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny

Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny a nikoli od „nedávných geopolitických událostí“. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, který přitom narážel na invazi Ruska na Ukrajinu. Rusko zasažené západními sankcemi usiluje o prohloubení hospodářských vazeb s Pekingem, napsala agentura Reuters. Čínský prezident Si Ťin-pching předtím v předem nahraném projevu uvedl, že čínsko-ruská spolupráce vykazuje dobrou dynamiku ve všech oblastech.

Společnosti, které z Ruska odešly, podle ruského prezidenta, nahradí jiné firmy. Evropské podniky se po nějakém čase na ruský trh beztak vrátí, řekl Putin na fóru, které bylo dříve symbolem otevřenosti Moskvy vůči obchodním vazbám se Západem.

Ruské firmy vyzval k tomu, aby investovaly v Rusku. „Investujte zde,“ řekl. Rusko má podle něj „obrovský potenciál“. „Ve vlastním domě je to bezpečnější,“ řekl. „Ti, kteří tomu nechtěli naslouchat, přišli v zahraničí o miliony,“ dodal. Rusko podle něj bude rozšiřovat hospodářskou spolupráci „s těmi, kdo o ni stojí“.

Moskvě podle Putina nejde přičítat růst cen na světovém trhu s obilím. Putin obvinil Spojené státy, že zvyšují ceny potravin tím, že tisknou peníze a „skupují“ potraviny na světových trzích. Dodal, že Rusko je připraveno zvýšit svůj vývoz obilí i hnojiv a bude posílat potraviny do Afriky a na Blízký východ.

Na Rusko a Ukrajinu připadá téměř třetina světového vývozu pšenice. Ukrajina je podle Reuters také významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje a Rusko klíčovým vývozcem hnojiv. Ukrajina ale kvůli blokádě svých přístavů nemůže posílat dodávky do zahraničí. Putin odmítá, že by v tom Moskva Ukrajině bránila.

  EU jedná o přerozdělení vakcín od Pfizeru, ČR má dostat kompenzaci

Ruský prezident dále mimo jiné řekl, že by se měly zcela zrušit některé kontroly ruských podniků. Klíčovým bodem dlouhodobého rozvojového plánu jsou podle něj svobody podnikatelů. Zdůraznil význam dostupných dlouhodobých úvěrů. Má za to, že toky plynu novými trasami se brzy zvýší.

Šéf největší ruské banky Sberbank, bývalý ministr hospodářství German Gref, na ekonomickém fóru předpověděl, že ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku. Tedy do doby, než proti Rusku začaly západní státy zavádět sankce v odvetě za invazi na Ukrajinu.

Západní sankce podle Grefa zasáhly 56 procent ruského vývozu a 51 procent ruského dovozu. „To představuje hrozbu pro 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země,“ uvedl. „V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úrovně z roku 2021,“ dodal. Zároveň vyzval ke strukturálním reformám v ruském hospodářství.

Světová banka (SB) tento měsíc předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. SB předpokládá, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..