Ukrajinští vojáci mají pod kontrolou přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti, prohlásil dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. To je zhruba dvakrát více, než činí rozloha Prahy, která má 496 kilometrů čtverečních. Hlavní velitel ukrajinské armády se k ofenzívě v Kurské oblasti vyjádřil poprvé, podotkla agentura Reuters. Učinil tak během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími činiteli. Rusko přineslo válku ostatním, teď se mu vrací domů, uvedl později Zelenskyj.
„Ukrajina vždy chtěla jen mír a mír rozhodně zajistíme,“ uvedl ve svém pravidelném večerním poselství ukrajinský prezident. K ofenzívě v Kurské oblasti poznamenal, že Ukrajinci obsadili zejména okresy, ze kterých Rusové útočili na ukrajinskou Sumskou oblast. Od začátku června podle něj v tomto regionu zaznamenali téměř 2100 ostřelování z ruské strany. „Proto jsou naše operace pro Ukrajinu čistě bezpečnostní záležitostí,“ řekl Zelenskyj.
„Pokračujeme v ofenzivní operaci na území Kurské oblasti. V současné době je pod naší kontrolou přibližně 1000 kilometrů čtverečních území Ruské federace,“ uvedl o něco dříve Syrskyj ve svém hlášení prezidentovi a dalším činitelům na videu, které na sociálních sítích zveřejnil Zelenskyj. Ten ve svém příspěvku na síti X vyjádřil vděčnost všem ukrajinským vojákům a dodal, že ministerstvo vnitra a další ukrajinské úřady dostaly za úkol připravit humanitární plán pro ruské území, kde pokračuje ukrajinská operace.
Ukrajinské jednotky před týdnem překvapivě vpadly do ruského regionu, jenž hraničí s ukrajinskou Sumskou oblastí, a ruským silám se je dosud nepodařilo vytlačit. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes na poradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že Ukrajinci obsadili 28 obcí, pronikli do hloubky 12 kilometrů, přičemž nová fronta je široká 40 kilometrů. Kurská oblast má necelých 30.000 kilometrů čtverečních.
Analytici ukrajinského projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, na platformě Telegram uvedli, že Ukrajinci kontrolují asi 44 ruských obcí a osud dalších deseti je neznámý. „Odhad je krajně konzervativní. Skutečné číslo teď skoro nikdo nezná. Jsou tam vesnice, kde byli naši vojáci vyfoceni, ale nejsou pod naší kontrolou,“ dodal projekt. Později napsal, že podle jeho informací Ukrajina kontroluje asi 800 kilometrů čtverečních a na dalších 230 kilometrech čtverečních je situace nejasná.
Ukrajina se už přes 900 dní brání rozsáhlé ruské agresi. Invazi do země nařídil ruský prezident Putin v únoru 2022, a rozpoutal tak největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Dnes šéf Kremlu na poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů uvedl, že Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti. Za hlavní úkol označil vyhnání nepřítele z ruského území.
Zelenskyj dnes zmínil také potřebu svolení od západních partnerů k použití jimi dodaných zbraní dlouhého doletu na vojenské a logistické cíle přímo na ruském území. „Je to něco, co může významně přiblížit spravedlivý konec této války a také zachránit tisíce ukrajinských životů před ruským terorem… Rusko musí být donuceno k míru, když chce (ruský prezident Vladimir) Putin tak moc pokračovat v boji,“ pronesl ukrajinský prezident.
Ukrajinští činitelé v prvních dnech ukrajinské ofenzívy do Kurské oblasti oficiálně operace armády v ruském regionu nekomentovali. Zelenskyj poprvé připustil, že ukrajinské síly v Kurské oblasti bojují, ve svém sobotním videoposelství. Prohlásil, že tato operace je součástí snahy Kyjeva o obnovení spravedlnosti po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu.
Útok v Kurské oblasti umožnil Ukrajině načas převzít iniciativu, míní ISW
Útok ukrajinských jednotek v ruské Kurské oblasti umožnil Kyjevu alespoň dočasně převzít iniciativu na jednom z úseků fronty, analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Připomněli, že od loňského listopadu iniciativa na celém bojišti patřila Rusku, což mu umožňovalo určovat místo, čas, rozsah a další požadavky k vedení bojových akcí. Ukrajinu to nutilo vynakládat materiální a lidské zdroje v obranných operacích, podnikaných v reakci na ruské útoky. Ukrajinská operace v Kurské oblasti přiměla Kreml a ruské velení reagovat a přesouvat síly do oblasti, kde ukrajinská vojska přešla do útoku.
„Ruský prezident Vladimir Putin a ruské vojenské velení pravděpodobně nesprávně vyhodnotili, že Ukrajina postrádá schopnost narušit ruské držení iniciativy. Schopnost Ukrajiny dosáhnout operačního překvapení a napadnout ruskou iniciativu na celém bojišti zpochybňuje operační a strategické předpoklady, na nichž stojí současné ruské útočné úsilí na Ukrajině,“ míní ISW.
Operace v Kurské oblasti a další možné ukrajinské výpady přes hranice nutí Kreml a ruské velení přemýšlet o tom, zda tisícikilometrový úsek hranice se severovýchodní Ukrajinou pokládat za aktivní frontu, kterou Rusko musí bránit, a ne za „spící“ úsek, jak k němu Moskva přistupovala od předloňského podzimu. Nyní může Kreml vyžadovat od ruského velení, aby hledělo na obranu hranic jako na součást celé kampaně, což může vést k dlouhodobým omezením v plánování operací, na jaké Rusko dříve nenaráželo, upozornili analytici.
To, že Rusové do Kurské oblasti přemístili praporní a menší jednotky, namísto celých brigád a pluků, podle ISW nejspíše komplikuje rychlé vytvoření efektivního systému velení v oblasti. Za známku neefektivnosti pokládá i zmatky okolo situace ruských povolanců bojujících v Kurské oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin dříve veřejně slíbil, že povolanci k povinné službě v armádě nebudou do bojů nasazeni. V Kurské oblasti se však velení snaží spíše udržet je v bojových jednotkách, než aby je odeslalo do týlu.
ISW rovněž zaznamenal vyjádření vysoce postaveného představitele ukrajinského ministerstva obrany, že po útoku v Kurské oblasti ruská vojska poněkud snížila intenzitu útoků na východě Ukrajiny, ale celkově se situace nezměnila, a to odpovídá i pozorování ISW ohledně tempa ruské ofenzívy na bojišti.
