Dnešními největšími hrozbami jsou válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě a nestabilita v Africe. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Konflikty mohou být zdánlivě lokální, mají ale globální dopady a výrazně se propisují do bezpečnostní situace v Evropě, míní. V dlouhodobém horizontu je pak podle něj hrozbou především Čína.
V kontextu vývoje v Evropě a v důsledku ruské agrese na Ukrajině se podle Bartovského zásadně posunulo vnímání hrozeb. „Došlo k nejvýznamnější změně geopolitického prostředí za desítky let a celý bezpečnostní aparát ČR je na ni nucen reagovat,“ řekl. Zpravodajské služby podle něj intenzivně monitorují činnost v krizových regionech, primárně právě na Ukrajině a v Rusku, na Blízkém východě a v Africe.
Teroristický útok Hamásu na Izrael loni v říjnu podle Bartovského ukázal, že základní činnost zpravodajských služeb se ani pod vlivem technologií nezměnila. „Můžeme mít všechny možné senzory a technologie, ale ty nás nezachrání, pokud nemáme infiltrovanou síť protivníka, pokud nemáme informace,“ řekl. České a izraelské tajné služby podle něj mají nadstandardní komunikaci a vazby, funguje intenzivní výměna informací. „Sdílí zkušenosti, proč k tomu došlo, co tam bylo za pochybení. Musíme se zamyslet nad tím, že technika a technické vymoženosti nejsou to jediné, co nás spasí,“ dodal.
Další hrozbou je podle Bartovského také nestabilita v Africe. Velmoci se podle něj snaží získat v oblasti vliv nad zeměmi i nerostným bohatstvím. Lze to podle něj vidět na příkladu států jako Niger nebo Mali, kde donedávna působila vojenská mise s cílem zemi stabilizovat. „Nesmíme státy nechat jen tak ve vzduchoprázdnu a tím je přiblížit protivníkům. Zároveň, pokud státům neseme nabídky a záruky, je třeba je plnit. Pokud to neuděláme, vyberou si toho, kdo je pro ně v tu chvíli silnější a výhodnější,“ podotkl Bartovský.
Jedním z největších rizik do budoucna je pro Evropu a Západ podle Bartovského Čína. „Pěstují si vztahy a využívají obchodní politiku tak, aby prosadili své zájmy. Postupně se dostávají víc a víc nejen do Afriky,“ řekl. Země je podle něj stávajícím i budoucím významným globálním hráčem, který se snaží získat vliv nad směřováním a obchodní politikou Evropské unie i zbytku světa. V oblasti kybernetických operací pak podle něj významně převyšuje aktivity Ruska. „Je velmi aktivní a velmi agresivní,“ uvedl.
Bartovský: České zbrojní firmy jsou jedny z největších podporovatelů Ukrajiny
České zbrojní firmy jsou v současnosti podle ředitele Vojenského zpravodajství jedny z největších podporovatelů Ukrajiny. Jejich výrobky jsou velmi dobře hodnocené. Firmy jsou podle něj schopny rychle reagovat, jejich podpora prostřednictvím české muniční iniciativy je unikátní.
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice.
„Podíl a podpora českých firem jsou velmi dobře hodnoceny. Zejména jejich včasnost. ČR měla to velké unikum, že začala strašně rychle. Neztráceli jsme čas a prostě jsme to rychle dodali,“ řekl. Česká muniční podpora Ukrajiny je podle něj unikátní. Role firem přitom není jen v tom, že munici v cizích státech najdou a vyjednají, ale také zkontrolují a zrenovují tak, aby byla připravena do bojeschopného stavu.
