Zveřejněný návrh státního rozpočtu pro příští rok je dobrým základem pro vyjednávání, jednání budou pokračovat. Navýšení rozpočtu školství by mělo být vyšší. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Nemá podle něj nyní smysl vyhrožovat nějakým ultimátem, zároveň je podle něj fér, aby partneři věděli, že on i hnutí STAN mají někde hranici, kterou nechtějí podkročit, uvedl. Konkrétní částku sdělit nechtěl.
Podle návrhu ministerstva financí by výdaje školství v roce 2025 měly být celkem asi 287 miliard korun. Letos pracuje resort školství s výdaji asi 273 miliard korun i se započítáním navýšení loni schváleného rozpočtu o čtyři miliardy korun.
„Navržený rozpočet kapitoly MŠMT zahrnuje i peníze na navýšení platů učitelů na úroveň 130 procent průměrné mzdy, což vláda garantovala v programovém prohlášení. O tři miliardy korun se navyšují i prostředky pro vysoké školství a stejná částka bude směřovat také do rozvoje vědy a výzkumu,“ uvedlo na síti X ministerstvo financí.
„Teď nemá žádný smysl vyhrožovat nějakým ultimátem, a je fér ale na druhé straně, aby partneři věděli, že já i hnutí STAN máme někde určitou hranici, která je pro nás nepodkročitelná,“ řekl Bek. V uvedl, že by nehlasoval pro rozpočet na příští rok, který by podle něj nebyl férový vůči kapitole školství, a za riskantní by považoval to, zda by ho podpořili poslanci vládního hnutí STAN.
Ministerstvo informace o návrhu státního rozpočtu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách. Navrhovaný rozpočet resortu školství je podle něj bez započítání peněz EU 271,6 miliardy korun, tedy o 15,6 miliardy více než letos. Celkové navrhované výdaje ministerstva školství jsou na příští rok asi 287 miliard korun. „Současné navýšení je 15 miliard, já si myslím, že by mělo být výrazně ještě vyšší,“ řekl Bek.
Zveřejnění návrhu ministerstva financí je podle něj další krok v debatě o státním rozpočtu. „Myslím si, že je to krok správným směrem, protože se tam správně navyšuje částka na platy učitelů nebo dochází k poměrně významnému navýšení položky pro vysoké školy. Na druhé straně ještě musíme pokračovat v té debatě, jde také o nepedagogické pracovníky a já jsem přesvědčený o tom, že i na vysoké školy potřebujeme o něco víc, v dalších týdnech bude pokračovat debata vlády,“ řekl Bek. Pro vysoké školy navrhuje ministerstvo financí na příští rok asi 33,9 miliard korun, oproti loni schválenému rozpočtu na letošní rok asi o tři miliardy více.
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka se nesmí zapomínat na další pedagogické pracovníky, jako jsou například vychovatelé či například školní psychologové.
Systém financování školství lze podle Beka lépe zacílit. Generuje rychlé nárůsty nových úvazků, nejen učitelských, ale i asistentů pedagoga či nepedagogů, uvedl. „My současně teď honíme dva zajíce. Chceme zvyšovat platy ve školství, což je správně, ale současně se strašně rychle zvyšuje počet lidí, pro které chceme ty platy zvyšovat,“ řekl Bek. Ve financování regionálního školství se podle Beka nyní nezohledňuje kvalita toho, jak školy učí, či jak mají těžkou práci například z hlediska sociálního znevýhodnění, nebo zda systematicky pracují s nadanými dětmi. To se snaží ministerstvo upravit novelou školského zákona.
Za posledních pět let se podle Českého statistického úřadu zvýšil počet žáků na prvním a druhém stupni základních škol o 6,3 procenta, zatímco počet jejich učitelů narostl o 16,5 procenta. Ještě rychlejším tempem přibývá asistentů pedagoga, vyplývá z údajů ČSÚ. Nárůst počtu učitelů souvisí s reformou financování regionálního školství, ale i s požadavkem státu na menší počet dětí ve třídě a více dělených hodin, shodli se analytička EDUinu Lucie Slejšková a prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
