Při dnešním úderu na Bejrút zahynulo osm lidí a 59 bylo zraněno. Uvedlo to podle agentur Reuters a AP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Více bezpečnostních zdrojů sdělilo, že přitom zemřel velitel operací Hizballáhu Ibráhím Akíl, což byl podle agentury AFP druhý nejvýše postavený činitel ve vojenské hierarchii Hizballáhu. Nejvyššího velitele Fuáda Šukra zabil izraelský úder na Bejrút v červenci.
Izraelská armáda tvrdí, že zabila Akíla a další zhruba desítku předních velitelů Hizballáhu. Ti podle ní připravili „plán okupace Galileje“. Tímto názvem se míní oblast na severu Izraele. Podle armády se jednalo o plán, který by se podobal teroristickému útoku z loňského 7. října, který provedlo palestinské teroristické hnutí Hamás, napsal server the Times of Israel. Podle armádního mluvčího měli zabití členové Hizballáhu na starost odpalování raket na izraelské území.
„Cílem izraelského úderu byl velitel sil Radván Ibráhím Akíl, který byl zabit,“ uvedl zdroj AFP. Akílovu smrt potvrdily agentuře Reuters i další dva zdroje. Podle nich Akíl zemřel při jednání s dalšími představiteli sil Radván.
„Série činů v nové fázi (války) bude pokračovat, až do dosažení našeho cíle – bezpečného návratu obyvatel na severu (Izraele) do jejich domovů,“ uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant. „Naše cíle jsou jasné a naše činy mluví samy za sebe,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Za násilnou a teroristickou agresi označil dnešní úder na Bejrút palestinský Hamás. Útok odsoudilo také íránské velvyslanectví v Bejrútu, které ho označilo za „izraelskou šílenost a aroganci, která překročila veškeré meze“.
Akíl figuroval na americkém seznamu hledaných osob s vypsanou odměnou sedm milionů dolarů kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a na základnu americké námořní pěchotu. Při obou útocích zemřelo v roce 1983 přes 300 lidí.
Svědci agentury Reuters v okamžiku dnešního útoku slyšeli nad městem hluk letadel a viděli oblak kouře nad zasaženou oblastí. K útoku došlo podle zdrojů a svědků Reuters na jižním předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného šíitského hnutí. Místní televize Al-Džadíd přinesla z místa záběry ohořelých aut a ulice poseté sutinami.
„V tuto chvíli se nijak nemění obranné pokyny ze strany velitelství domácí fronty,“ uvedla již dříve izraelská armáda s tím, že je připravena na všechny možné útočné i obranné scénáře.
Incident představuje další eskalaci napětí po explozích tisícovek komunikačních zařízení členů Hizballáhu i po mohutných přeshraničních útocích mezi Izraelem a Hizballáhem z tohoto týdne. Od loňského října, kdy vypukl současný konflikt na libanonsko-izraelské hranici, jde podle AFP o třetí úder na území libanonského hlavního města, k němuž se Izrael přihlásil či který mu je připisován. Hizballáh podniká útoky na Izrael jako výraz solidarity s palestinským teroristickým hnutím Hamás, jež v Pásmu Gazy čelí izraelské ofenzívě, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na jižní Izrael loni v říjnu.
Hizballáh odpálil na Izrael na 150 raket, napětí na libanonské hranici stoupá
Hizballáh dnes odpoledne odpálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket. Útoky přišly ve třech vlnách a mířily na sedm různých cílů, informují tiskové agentury s odvoláním na izraelskou armádu a média i na vyjádření libanonského šíitského hnutí. Izraelská záchranná služba uvedla, že nemá bezprostřední zprávy o případných obětech. Zatím poslední vlna útoků z Libanonu přišla poté, co Izrael ve čtvrtek večer podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Íránem podporovaného Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu.
Hizballáh dnes podle agentury AP oznámil, že zaútočil raketami typu Kaťuša na sedm různých cílů na izraelské území podél libanonské hranice, včetně několika základen protivzdušné obrany či velitelství obrněné brigády, kterou podle vlastního tvrzení zasáhl poprvé. Dodal, že rakety vyslal v odvetě za izraelské údery na vesnice a domy v jižním Libanonu.
Dnes izraelské vzdušné síly zasáhly nejméně tři vesnice na jihu Libanonu, uvedly libanonské bezpečnostní zdroje Reuters. Izraelská armáda tvrdí, že mířila na budovy využívané členy Hizballáhu.
Ve čtvrtek večer armáda uvedla, že její letadla během více než dvou hodin a zhruba 50 náletů na cíle hnutí Hizballáh v jižním Libanonu zasáhla kolem stovky raketometů, sestávajících asi z tisícovky hlavní, které byly připravené k okamžité palbě na izraelské území. Libanonské bezpečnostní zdroje Reuters označily tyto izraelské údery za nejintenzivnější za poslední rok.
Prozatímní mise OSN v Libanonu (UNIFIL) dnes ráno vyzvala k okamžitému zmírnění napětí a nepřátelských akcí na libanonsko-izraelské hranici, které se podle nich za posledních 12 hodin „výrazně zintenzivnily“.
Současný konflikt mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh, který se rozhořel už loni v říjnu po vypuknutí války v Pásmu Gazy, nabral mimořádnou dynamiku tento týden po bezprecedentním útoku na členy Hizballáhu skrze výbuchy jejich komunikačních zařízení. Při explozích pagerů a vysílaček v úterý a ve středu zemřelo nejméně 37 lidí a zhruba 3500 dalších bylo zraněno, stovky z nich vážně. Izrael se k útoku nepřihlásil, Hizballáh mu jej však připisuje. Vůdce hnutí Hasan Nasralláh ve čtvrtek pohrozil židovskému státu odvetou; přitom prohlásil, že Izrael překročil veškeré meze a de facto vyhlásil Hizballáhu válku. Dnešní salva raket vypálená na Izrael byla mohutnější ve srovnání s jinými útoky, poznamenala agentura AP.
