Čína hodlá na nadcházejícím Valném shromáždění OSN navrhnout mírový plán na urovnání konfliktu na Ukrajině. Ačkoli to na první pohled vypadá jako pokus o stabilizaci regionu, odborníci upozorňují, že z tohoto plánu bude těžit především Rusko. Peking se snaží zorganizovat jednání, při nichž se Ukrajina může ocitnout v nevýhodě, a Rusko si naopak bude moci udržet svou pozici tím, že se vyhne výrazným ústupkům. Hlavní hrozba čínského plánu spočívá v možném podkopání ukrajinského úsilí o mírový summit se světovým společenstvím.
Markus Faber, předseda výboru pro obranu německého parlamentu, o tom píše pro Defense Network.
„Zdá se, že Peking to s převzetím iniciativy myslí vážně. Načasování je příhodné: nejistota před prezidentskými volbami v USA otevírá Číně příležitost. S odvoláním na podporu globálního Jihu a brazilsko-čínskou iniciativu „šestibodového konsensu“ může Čína navrhnout realistický plán na ukončení konfliktu s konkrétními opatřeními a časovým rámcem. Tímto způsobem může Peking zahájit proces urovnání podle vlastního scénáře,“ říká Markus Faber.
Tento plán samozřejmě nebude oficiálně označen jako „čínský“. Naopak bude zdůrazněno, že za iniciativou stojí globální Jih (jakkoli je tento pojem amorfní), BRICS nebo dokonce „světová většina“, tvrdí šéf obranného výboru Bundestagu.
„Rozhodně to však nebude plán Evropy, která prochází největší válkou od druhé světové války, a už vůbec ne Ukrajiny, jejíž vedení v čele s Volodymyrem Zelenským vytrvale prosazuje svou verzi spravedlivého míru založeného na Chartě OSN,“ tvrdí německý politik.
Nebezpečí podle Markuse Fabera spočívá v tom, že plán Pekingu vyhovuje Rusku. To podkopává snahy Ukrajiny o uspořádání velkého mírového summitu, na kterém by se mohly projednat podmínky míru mezi Kyjevem, Moskvou a dalšími zúčastněnými stranami.
„Čínský plán samozřejmě neznamená ruské vítězství, jak to líčí ruská propaganda, když nad Charkovem, Kyjevem nebo Oděsou vyvěšuje trikoloru. Nejedná se ani o ústavní vzdání se území Ukrajiny nebo okamžité zrušení západních sankcí. Čína se snaží ‚zabránit Rusku prohrát‘ ve válce, z níž dlouhodobě těží především sám Peking,“ píše autor článku.
Je nepochybné, že Moskva se Pekingu za tyto laskavosti odvděčí novými ústupky a její posun směrem k Číně, který se Rusko snaží ignorovat, se jen urychlí.
Navíc, jak poznamenává Faber, úspěch čínského plánu by pro Peking znamenal velký zahraničněpolitický úspěch, jehož důsledky lze jen těžko přecenit.
„Čína nejenže posílí svou roli lídra globálního Jihu oslabením vlivu Západu a vytvořením ‚většinové koalice‘, která jí bude loajální v otázce rusko-ukrajinského urovnání, ale bude se také snažit přetvořit globální bezpečnostní architekturu podle svých představ,“ píše.
Proč by se Evropané měli obávat čínsko-brazilských iniciativ nebo obchodu mezi Čínou a Ruskem? – Diví se poslanec Bundestagu.
„Odpověď je jednoduchá. Brusel, Paříž, Berlín a další evropské metropole si musí uvědomit, že je nepřijatelné diktovat podmínky stranám konfliktu, zejména oběti agrese, i když je to maskováno jako ‚vůle světové většiny‘,“ uzavírá autor.
