Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý. Biden využil svůj projev na Valném shromáždění OSN, aby znovu vyzval Izrael a teroristické hnutí Hamás k dojednání příměří a ukončení téměř rok trvající války v Pásmu Gazy. Také volal po diplomatickém řešení konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh, zatímco konflikt mezi dvěma dlouholetými nepřáteli eskaluje.
„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak… Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už přes dva a půl roku a Washington zůstává pro Kyjev klíčovým dodavatelem zbraní a vojenské techniky. Situace na východě Ukrajiny se však pro obránce nevyvíjí dobře a nad budoucností americké podpory se vznáší otazníky. Po listopadových volbách by se do Bílého domu mohl vrátit exprezident Donald Trump, který odmítá uvést, zda chce, aby Ukrajina válku vyhrála, nehledě na možné změny rozložení sil v Kongresu.
Biden ve svém projevu přístup své administrativy hájil s tím, že Washington „zajistil přežití Ukrajiny“. Partneři Kyjeva podle něj musí vytrvat, dokud Ukrajina nedosáhne „spravedlivého a trvalého míru“.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dnes v této souvislosti hájil plán, který jeho země předložila na jaře společně s Čínou. Tato iniciativa počítá s obnovením přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou bez podmínky, aby se Rusové stáhli ze současných pozic. Lulův poradce Celso Amorim chce podle informací agentury Reuters pro tento plán budovat podporu na pátečním jednání v New Yorku, kde bude zastoupena dvacítka zemí včetně Mexika, Saúdské Arábie nebo Jihoafrické republiky, a kterého se nebudou účastnit evropští představitelé.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brazilsko-čínský návrh v minulosti odmítl jako „destruktivní“. Nadále prosazuje vlastní přístup založený na vytyčení vyjednávací pozice ve spolupráci s co největším počtem partnerů a následném přizvání Ruska k mírovým jednáním.
Biden opět vyzval k příměří v Gaze a diplomacii mezi Izraelem a Hizballáhem
Biden využil svůj projev na Valném shromáždění OSN, aby znovu vyzval Izrael a teroristické hnutí Hamás k dojednání příměří a ukončení téměř rok trvající války v Pásmu Gazy. Také volal po diplomatickém řešení konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh, zatímco konflikt mezi dvěma dlouholetými nepřáteli eskaluje.
„Je načase, aby strany dokončily jeho podmínky (příměří v Gaze), dostaly rukojmí domů, zajistily bezpečnost pro Izrael a pro Gazu osvobozenou ze sevření Hamásu, zmírnily utrpení v Gaze a ukončily tuhle válku,“ řekl Biden několik měsíců poté, co sám představil půdorys možné dohody o příměří.
V době, kdy se stupňují vzájemné útoky mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu, americký prezident zdůraznil, že „válka není v zájmu nikoho“. „Diplomatické řešení je stále možné, dokonce je to jediná cesta k trvalé bezpečnosti,“ prohlásil.
Pro Bidena, který po 50 letech ve vrcholné politice prožívá poslední měsíce ve volené funkci, je podle amerických médií uklidnění konfliktů na Blízkém východě jednou z priorit v závěru mandátu, aktuálně se však situace vyvíjí spíše opačně.
Izrael slibuje pokračování útoků na Hizballáh a příměří v Gaze zůstává v nedohlednu. Deník The New York Times poznamenal, že Bidenova dnešní výzva k ukončení bojů se zdála být pouhou formalitou a že někteří činitelé v Bílém domě již dospěli k závěru, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem není do konce roku dosažitelná.
„Být prezidentem byla největší čest v mém životě, je toho tolik, co bych ještě chtěl udělat,“ řekl 81letý Biden, který v červenci vzdal kampaň za znovuzvolení. „Rozhodl jsem se po 50 letech veřejné služby, že je čas, aby mou zemi vedla kupředu nová generace lídrů,“ pokračoval.
Americký prezident v projevu zmínil celou řadu krizí, které se aktuálně ve světě odehrávají, ovšem uvedl, že na současné dění nenahlíží s beznadějí. Argumentoval při tom pozitivními změnami na mezinárodním poli, které za svou dlouhou kariéru zažil, jako byl konec studené války, usmíření mezi Izraelem a Egyptem nebo konec apartheidu v Jihoafrické republice.
„Věci se mohou zlepšit, na to bychom nikdy neměli zapomínat. Viděl jsem to napříč svou kariérou,“ řekl Biden. Když mezinárodní společenství jedná společně, „jsme silnější, než si myslíme“, citovala jej agentura AP.
V Pásmu Gazy umírají děti, celá OSN i západní hodnoty, řekl Erdogan
V Pásmu Gazy neumírají jen děti, ale celý systém Organizace spojených národů a západní hodnoty, prohlásil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Turecko podporuje Libanonce, kteří čelí izraelským útokům mířícím na hnutí Hizballáh, dodal Erdogan podle agentur Reuters a AFP.
Izrael Erdogan obvinil z genocidy a světové společenství vyzval k zastavení „masakru, který zatahuje celý region do války“. Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Erdogan opět přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
„Systém OSN umírá v Pásmu Gazy“ a celá OSN je „nefunkční struktura“, prohlásil turecký prezident. „Hodnoty, jejichž obhajobu Západ předstírá, právě umírají. Otevřeně se ptám: organizace na ochranu lidských práv, ti, kteří žijí v Pásmu Gazy a na (Izraelem okupovaném) Západním břehu Jordánu nejsou lidské bytosti?“ řekl Erdogan.
Izraelská armáda zahájila před rokem tažení v Pásmu Gazy jako odvetu na krvavý útok teroristického hnutí Hamás na jihu Izraele. V Pásmu Gazy už podle tamních úřadů, které právě Hamás ovládá, zemřelo přes 40.000 Palestinců.
Asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka tvoří Kurdové a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Kurdské komunity žijí také v Iráku, Íránu a Sýrii. Ankara pokládá Stranu kurdských pracujících (PKK) za teroristickou organizaci, stejně jako EU nebo USA, a opakovaně bombarduje a útočí drony na cíle v severním Iráku a Sýrii, které spojuje s PKK. Informuje o zabitých bojovnících, protistrana opakovaně zmiňuje také mrtvé civilisty. Turecko má na iráckém území desítky základen.
V New Yorku dnes začala vystoupení světových lídrů na Valném shromáždění OSN. Vystoupení českého prezidenta Petra Pavla se čeká ve středu.
