Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl jako součást strategie na omezení nelegální migrace. Řekl to dnes premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.
„Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (…) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady. „Chceme, aby do Polska přicházeli lidé, kteří chtějí platit daně a integrovat se do polské společnosti. To jsou lidé, kteří si zaslouží respekt, úctu. Musejí přijmout polské normy a zvyky,“ řekl.
Tusk hovořil ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. „Máme velkou knihu negativních zkušeností ze západních zemí. Přilákaly spoustu přistěhovalců. V určitém okamžiku tam přehlédli aspekt integrace,“ dodal.
Migrace je v Polsku důležitým tématem od roku 2021, kdy se velké množství lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začalo pokoušet o nelegální překročení hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Minsk a jeho spojence Rusko. Tyto země vinu odmítly. Polsko tvoří vnější hranici EU.
„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ řekl Tusk. Jedním z prvků migrační strategie bude podle premiéra i „dočasné územní pozastavení práva na azyl.“
Právo na azyl se podle Tuska zneužívá. „Protože my velmi dobře víme, jak je využívá (běloruský prezident Alexandr) Lukašenko, (ruský prezident Vladimir) Putin… pašeráky lidí, obchodníky s lidmi, jak je toto právo na azyl zneužíváno přesně proti podstatě práva na azyl,“ uvedl polský premiér.
Tusk měl dnes představit dlouhodobou migrační strategii. Nakonec ji ale představí až v úterý, kdy uplyne rok od voleb, které jeho stranu vynesly k moci. Strategie se bude jmenovat „Převzít zpět kontrolu, zajistit bezpečnost.“
Premiérův plán podle serveru Onet.pl kritizovala zakladatelka humanitární organizace Polská humanitární akce Janina Ochojská. „Pokud premiér něco takového vyhlásí, znamená to, že tím zároveň pozastavuje platnost ženevské úmluvy, úmluvy o lidských právech a mnoha dalších úmluv a práv. Znamená to, že v Polsku nebudou platit?“ ptá se Ochojská, která je zároveň bývalou poslankyní Evropského parlamentu.
Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké vlády. V červenci polský parlament schválil zákon, který bezpečnostním složkám usnadnil použití zbraní proti migrantům na hranicích s Běloruskem.
Na téma migrace došlo i na společném středečním jednání polské a české vlády v Praze. Oba kabinety společně vyzvaly k přísnější evropské migrační politice a vyslovily se pro „přísnější a odlišnou verzi migračního paktu EU“, který má vstoupit v platnost v roce 2026. Volají po lepší ochraně vnějších hranic EU a zároveň kritizují obnovení vnitřních hranic, jak to učinilo Německo.
