Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila jeho plán na vítězství v konfliktu s Ruskem. K záměru, který prezident označuje jako plán vítězství, se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu. Na otázku, zda dnes hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který je z lídrů sedmadvacítky nejhlasitějším odpůrcem vojenské pomoci Ukrajině, Zelenskyj odpověděl, že se s ním pozdravil. Český premiér Petr Fiala debatu se Zelenským označil za dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něj ještě daleká.
Prvním bodem takzvaného plánu vítězství je pozvání Ukrajiny do NATO. To by podle Zelenského neznamenalo zatažení Spojených států do války, jak si někteří Američané myslí. Naopak je podle něj zapotřebí, aby slovům o členství odpovídaly i činy, a to v podobě formální pozvánky do aliance. Fakticky by Ukrajina mohla členství podle Zelenského získat i po válce.
Ukrajinská armáda ovšem bude pokračovat v boji proti ruským invazním silám, i pokud by západní partneři plán nepodpořili, uvedl Zelenskyj. Kyjev bude podle něj rovněž pokračovat v přípravách na druhý mírový summit.
Zelenskyj také potvrdil spekulace ohledně počtu severokorejských vojáků, které se Rusko chystá po výcviku vyslat na Ukrajinu. Prezident s odvoláním na zpravodajské informace řekl, že jde přibližně o 10.000 vojáků. Zároveň poznamenal, že na okupovaném ukrajinském území už jsou severokorejští důstojníci, jejich počet však neupřesnil.
Pokud jde o otázku členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, hovořil Zelenskyj o tomto tématu také s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem při své nedávné návštěvě USA. Trump usiluje v listopadových volbách o návrat do Bílého domu a jeho vyjádření ohledně budoucí americké podpory Ukrajině v případě jeho vítězství budí mezi spojenci nejistotu. Podle Zelenského by členství Ukrajiny v NATO fakticky nezatáhlo USA do války a nemuselo by přijít ihned.
Zelenskyj řekl, že v rozhovoru s Trumpem zmínil Budapešťské memorandum z roku 1994, podle něhož byly Ukrajině poskytnuty bezpečnostní záruky ze strany Británie, Ruska a Spojených států výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní ze svého území. Zároveň podotkl, že když Ukrajina nemá jaderné zbraně, potřebuje být členem aliance. Bližší podrobnosti ohledně svého rozhovoru s Trumpem Zelenskyj ale sdělit nechtěl.
Pokud jde o postoj užší skupiny spojenců Ukrajiny k dodávání střel dlouhého doletu, hovořil Zelenskyj o „pozitivních signálech“. Také ale zdůraznil, že zástupci těchto zemí se na věci musejí nejprve shodnout mezi sebou a že souhlas USA je pro tuto věc klíčový.
Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu se Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl. „Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě, podporují Ukrajinu a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér s tím, že v tomto ohledu jde i o „prevenci proti uprchlické vlně, která by mohla z Ukrajiny přijít, pokud by tam lidé v zimě nemohli žít“. Připomněl však, že uprchlíci „nejsou to samé co nelegální migranti“. Migrace je jedním z hlavních témat dnešního summitu EU.
Maďarský premiér Orbán naopak na facebooku označil ukrajinský „plán vítězství“ za „více než děsivý“. „Evropská unie vstoupila do této války se špatně organizovanou, špatně provedenou a špatně vypočítanou strategií, za kterou nese hlavní odpovědnost předsedkyně komise. Tuto válku prohráváme, takže strategie nefunguje,“ napsal Orbán s tím, že vyzve německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby „jménem celé EU“ co nejdříve zahájili jednání s Rusy a „našli východisko z této situace“.
Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině a zrychlení dodávek munice
K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali dnes v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Summit EU zdůraznil význam zrychlení dodávek zejména systémů protivzdušné obrany, munice a raket, které jsou potřeba k ochraně ukrajinského obyvatelstva a kritické energetické infrastruktury. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se dnes šéfové států a vlád shodli a které zveřejnila mluvčí předsedy Evropské rady. Unijní lídři rovněž zdůraznili význam navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.
Prezidenti a premiéři zemí unie v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejím obyvatelům trvalou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba“.
„Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu.
Unijní lídři měli možnost o situaci diskutovat s ukrajinským prezidentem Zelenským, který přijel do Bruselu, aby jim představil svůj takzvaný plán vítězství. Česko na summitu, který začal dnes dopoledne, zastupuje premiér Petr Fiala.
„Evropská rada důrazně odsuzuje trvalé ostřelování kritické energetické a civilní infrastruktury Ukrajiny ze strany Ruska. Podporuje veškeré úsilí, veřejné i soukromé, vedoucí ke zvýšení energetické bezpečnosti Ukrajiny před zimou,“ píše se v závěrech z jednání. Státníci rovněž vyjádřili „znepokojení nad zprávami o popravách ukrajinských válečných zajatců ruskými silami a dodali, že žádný zločin nesmí zůstat nepotrestán.
Terčem kritiky EU je rovněž pokračující podpora, kterou ruské agresi na Ukrajině poskytují další země. Hovoří se zejména o pomoci z Íránu, Číny či ze Severní Koreje. „Evropská unie je i nadále připravena omezit schopnost Ruska vést válku, včetně dalších sankcí… a dovozních cel na ruské a běloruské zemědělské produkty,“ uvádí text závěrů k Ukrajině. Čtrnáctý balík sankcí proti Rusku schválily členské státy na konci června, nyní podle informací ČTK začaly práce na souboru patnáctém, který by měl podle všeho vzniknout ještě do konce roku.
Česká muniční iniciativa musí pokračovat i v roce 2025, uvedla trojice premiérů
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500.000 kusů munice.
Český premiér Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.
„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.
Na Ukrajinu se „podařilo dostat velké množství tanků, houfnic, bojových vozidel pěchoty, mobilních palebních jednotek, pasivních sledovacích systémů i bezpilotních letounů pro statečné ukrajinské vojáky“, uvedla trojice šéfů vlád ve společném prohlášení. „Hlavním pilířem naší trilaterální spolupráce jsou financování a dodávky velkorážové munice, a to dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm a 152 mm, tankové munice ráže 125 mm a minometných pum ráže 120 mm,“ dodali.
Každý týden na Ukrajinu míří tisíce nábojů a cíl dodat 500.000 nábojů munice ráže 155 mm je „v plném proudu“. „Naše pomoc Ukrajině se však na konci tohoto roku nesmí zastavit, muniční iniciativa musí pokračovat i v roce 2025,“ zdůraznila trojice premiérů s tím, že nyní je důležité rozhodnout o finančních prostředcích i na další období, aby mohla Ukrajina získat nové zásoby munice. „Příští rok bude pro Ukrajinu klíčový v jejím boji za její národní svrchovanost a svobodu. A to nejen pro svobodu Ukrajiny, ale pro celou Evropu a hodnoty, na kterých je založen svobodný svět,“ dodali Fiala, Frederiksenová a Schoof.
Česká muniční iniciativa získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko na iniciativě spolupracuje právě zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, uvedl již na konci června premiér Fiala.
