Švýcarsko si moc dobře uvědomuje, že jeho neutralita ho nemusí úplně ochránit. Není vystaveno vojenskému útoku, ale čelí hybridním i kybernetickým útokům či dezinformacím, stejně jako další státy. Při návštěvě Švýcarska to dnes novinářům v Bernu řekl český prezident Petr Pavel.
„Švýcarsko je sice neutrální zemí, ale moc dobře si uvědomuje, v jakém bezpečnostním mezinárodním kontextu se nacházíme. Válka na Ukrajině byla budíčkem nejenom pro evropské země, které jsou v Severoatlantické alianci (NATO), případně v Evropské unii, ale i pro Švýcarsko,“ uvedl Pavel. Země podle něj ví, že je v jejím zájmu přiblížit se partnerům z EU a NATO.
„Proto také probíhají konzultace. Proto se také například paní prezidentka (Viola Amherdová) zúčastnila loni poprvé zasedání Severoatlantické rady jako partner,“ uvedl Pavel. Očekává pokračování debat o tom, jak by se Švýcarsko mohlo více zapojovat do politických konzultací i do některých vojenských cvičení.
„S tím souvisí třeba i spolupráce v technologické oblasti, protože například v kybernetické bezpečnosti jsme na tom všichni stejně. Dnes podléháme kybernetickým útokům vedeným z Ruska, Číny, Íránu, ze Severní Koreje bez ohledu na to, jestli jsme členy EU, NATO, anebo je to například neutrálnější Švýcarsko,“ dodal český prezident.
Dnes odpoledne navštívil institut ve Spiezu, který se zabývá ochranou proti jaderným, biologickým a chemickým zbraním a provádí výzkum jejich možných následků z vědeckého i technického hlediska. Institut mimo jiné spolupracuje s Vojenským výzkumným ústavem v Brně. Laboratoř se zabývá od katastrof v Černobylu a Fukušimě také civilními riziky spojenými s jadernými technologiemi, sehrála též zásadní roli při detekci nervové látky novičok, kterou byl v Británii otráven někdejší ruský agent spolupracující s Brity Sergej Skripal.
Posléze Pavel vyrazil do Švýcarské zbrojní agentury pro veřejné zakázky, technologie a nemovitosti Armasuisse v Thunu. „Měli jsme možnost se seznámit s výsledky vývoje a výzkumu v oblasti robotických systémů, v oblasti softwaru, který je využitelný nejenom pro simulaci různých krizových situací, které mohou nastat, ale zároveň pro simulaci obrany různých částí teritoria,“ podotkl prezident.
Pavel si pochvaloval, že program jeho návštěvy švýcarská strana připravila detailně a s velkou zodpovědností. „Švýcarsko takovou státní návštěvu dělá pouze jednou do roka. Pokud pro tento rok byla vybrána Česká republika, je to pro nás významným oceněním toho, jak Švýcarsko vnímá vztahy s Českou republikou,“ řekl.
Z českých prezidentů byl ve Švýcarsku v březnu 1998 Václav Havel, který se v Ženevě zúčastnil zasedání Komise OSN pro lidská práva k 50. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv. Byl tam pak ještě v červnu 2001 na dvoudenní oficiální návštěvě. Jeho nástupce Václav Klaus se ve Švýcarsku v červnu 2004 zúčastnil konference Crans Montana Forum a o dva roky později tam byl na dvoudenní pracovní návštěvě. Pavel navštívil Švýcarsko už letos v červnu, kdy se zúčastnil mírového summitu o Ukrajině.
Pavel: Bezpečnost a prosperita je založena i na výzkumu a inovacích
Bezpečnost a prosperita je založena i na výzkumu a inovacích, klíčová je spolupráce mezi lidmi, vládami, výzkumníky i podnikateli. Při zahájení švýcarsko-českého podnikatelského fóra zaměřeného na biotechnologie a farmaceutický průmysl to v Curychu řekl český prezident Petr Pavel. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová řekla, že při Pavlově dvoudenní návštěvě s ním chce hovořit kromě ekonomické spolupráce i například o bezpečnosti.
„Ode všech účastníků fóra, kteří měli možnost na zahájení promluvit, zazněla nejenom velká vůle po užší spolupráci mezi Českou republikou a Švýcarskem, ale obecně vůle po větší spolupráci v rámci neutrálního Švýcarska a Evropské unie,“ řekl večer novinářům Pavel.
Podle českého prezidenta je nutné klást důraz také na hlubší spolupráci v Evropě jako celku. Vyzval k odstranění zejména byrokratických překážek, které kontinent činí méně konkurenceschopný oproti Spojeným státům či Číně. Firmy ve Švýcarsku se kvůli těmto bariérám raději orientují na Spojené státy, případně na jiné partnery, než na evropské země, míní Pavel.
„Těch administrativních překážek je tolik, včetně některých cenových poměrů ve vztahu k energiím, že je pro ně výhodnější hledat partnery za oceánem. Nad tím bychom se jako Evropa měli obecně zamyslet,“ dodal český prezident.
Amherdová na půdě Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) uvedla, že země byly v posledních letech vystaveny mnoha krizím – pandemii nemoci covid-19, válce na Ukrajině, energetické krizi či inflaci. V časech obdobných problémů je podle prezidentky obtížné pro politiky i podnikatele zaměřovat se na dlouhodobé potíže, jako je například klimatická změna.
S prezidentem Pavlem do Švýcarska dorazila i téměř dvacetičlenná podnikatelská delegace Hospodářské komory. Země je podle Hradu šestnáctým nejdůležitějším obchodním partnerem Česka a sedmým největším investorem v ČR. Investuje v oborech s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou průmyslové vybavení, elektronika, farmacie, software a informační technologie nebo biotechnologie.
