Český ministr zahraničí Jan Lipavský při své dnes zahájené návštěvě Ukrajiny ujistil svého resortního kolegu Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Ukrajiny. Uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na 500.000 kusů dělostřeleckých nábojů. Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vnímá Sybiha především jako příležitost. Lipavský si také prohlédl kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci vážně poškodil ruský vzdušný úder. Na místě zdůraznil, že Česko bude nadále podporovat ukrajinské zdravotnictví. Podle Lipavského musí být Evropa připravena kompenzovat možné výpadky americké pomoci Ukrajině, pokud se ji Trump rozhodne omezit či zastavit.
„Známé přísloví říká, že nejtemnější noc je vždy před úsvitem. Jsme si dobře vědomi výzev a nelehkých rozhodnutí, která vás čekají (…) Dovolte mi, abych vás ujistil, že v tom nejste sami,“ uvedl po setkání se Sybihou Lipavský. O osudu Ukrajiny podle něj nemůže rozhodovat nikdo jiný než Ukrajina.
Lipavský také řekl, že v rámci české muniční iniciativy bude do konce roku Ukrajině dodáno na 500.000 kusů dělostřeleckých nábojů, přičemž iniciativa bude pokračovat. Zopakoval, že ČR podporuje také vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO, což je podle něj nezbytné pro zajištění ukrajinské bezpečnosti. Bude také nadále podporovat ukrajinskou občanskou společnost a nezávislá média, která jsou „tím, co Ukrajinu odlišuje od autoritářského Ruska“.
Návštěva šéfa české diplomacie se odehrává den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podle prezidenta Vladimira Putina šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. Lipavský i Sybiha to shodně označili za eskalaci a demonstraci síly ze strany Moskvy.
Sybiha poděkoval Lipavskému a českému národu za veškerou dosud poskytnutou pomoc. K dotazu ohledně jeho hodnocení Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách řekl, že to vnímá jako další příležitost k tomu, aby se dosáhlo míru „prostřednictvím síly“, tedy zesílením podpory Ukrajiny a zvýšením tlaku na Putina. „Na základě tohoto přístupu doufáme, že budeme rozvíjet vztahy s novou vládou prezidenta Trumpa,“ dodal.
Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvarych. Kromě jednání se Sybihou by se český ministr měl setkat také s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes si Lipavský prohlédl projekt na odminování nedaleko Kyjeva a také Ruskem vybombardovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt.
Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její už déle než 1000 dní pokračující obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU. Lipavský v čele české diplomacie vyvíjí úsilí, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu v EU, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a v současnosti okupuje asi pětinu její rozlohy, včetně poloostrova Krym, protiprávně anektovaného už na jaře 2014. Ukrajinské jednotky se v posledních měsících snaží zadržovat mohutnou ruskou ofenzivu, která se soustřeďuje zejména v oblasti Donbasu na východě země. Rusku se za značných ztrát na lidech i technice daří sice pomalu, ale setrvale postupovat. Kyjev tvrdí, že potřebuje větší pomoc Západu, aby měl šanci ruský nápor zadržet.
Lipavský: Evropa musí být připravena nahradit výpadky americké pomoci Ukrajině
Evropa musí být připravena kompenzovat případné výpadky americké pomoci Ukrajině, pokud se k jejich omezení či zastavení rozhodne vláda nově zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Při své návštěvě Ukrajiny to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský, který dnes také na toto téma absolvoval rozhovory s ukrajinskými představiteli.
„Evropa musí být politicky připravená stát více na vlastních nohou z hlediska bezpečnosti, což by znamenalo i kompenzovat třeba, pokud to nazveme, výpadky. Nebo to může být i řízená politická domluva,“ řekl novinářům Lipavský.
Zároveň dodal, že není vůbec jasné, že se debata bude tímto směrem po návratu Trumpa do Bílého domu v lednu příštího roku ubírat. „Ale je to jeden z těch scénářů, kdy Trump říká, dávejte více peněz na obranu, buďte samostatnější,“ řekl ministr.
Lipavský v souvislosti se zbrojními dodávkami řekl, že na jednáních s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou a předsedou vlády Denysem Šmyhalem cítil velký zájem ukrajinské strany, aby i v příštím roce pokračovala česká iniciativa dodávek munice ze zemí i mimo Evropskou unii. Podle něj bude v rámci této iniciativy do konce roku Ukrajině dodáno na 500.000 dělostřeleckých nábojů. Také díky tomu se podle Lipavského podařilo Ukrajině zmírnit dosavadní dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti.
Sybiha dnes po jednání s Lipavským uvedl, že vnímá zvolení Trumpa jako další příležitost k tomu, aby se dosáhlo míru „prostřednictvím síly“, tedy zesílením podpory Ukrajiny a zvýšením tlaku na Putina. Ukrajina podle něj doufá, že na základě tohoto přístupu bude rozvíjet vztahy s novou vládou USA.
USA se na vojenské pomoci Ruskem napadené zemi podílejí zhruba z poloviny. Trump v kampani před listopadovými volbami v USA sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit. Opakovaně také dával najevo, že současnou míru pomoci od USA považuje za příliš vysokou. Žádal také, aby spojenci v NATO začali na obranu vydávat alespoň tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To velká většina členských zemí nyní nesplňuje.
Lipavský navštívil náletem zničenou nemocnici v Kyjevě, slíbil další podporu
Lipavský si prohlédl kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci vážně poškodil ruský vzdušný úder. Na místě zdůraznil, že Česko bude nadále podporovat ukrajinské zdravotnictví.
Specializovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé – lékař a dědeček jedné pacientky – a dalších 50 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče. Škody po útoku jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je pokládán za válečný zločin.
„Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla, nebo aby ji Ukrajinci dokázali střelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás,“ řekl Lipavský novinářům.
„Když ruští barbaři shodili rakety na dětskou nemocnici v Ochmatdyt, napsal jsem, že něco takového může udělat jen ‘odpad lidstva’. Když jsem to dnes ale viděl na vlastní oči, býval bych volil ostřejší slova,“ napsal později na sociální síti X.
Česko v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc, tu ale ukrajinská strana nakonec nepřijala. Ministerstvo zahraničních věcí nicméně při Lipavského cestě oznámilo, že poskytne nad rámec dosavadní pomoci Ukrajině do konce roku dar ve výši pěti milionů korun pro dětskou nemocnici v Černihivu na severu Ukrajiny.
„Budeme přispívat a přispíváme na jiná zdravotnická zařízení, na rekonstrukci, obnovu,“ uvedl šéf české diplomacie s tím, že Česko je pevnou součástí podpory ukrajinského zdravotnického systému.
Moskva od počátku války tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní cíle, avšak OSN mezitím ověřila a potvrdila, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přišly o život tisíce civilistů, včetně stovek dětí. Mrtvé a raněné civilisty po útocích nepřátelské strany hlásí ukrajinské i ruské úřady prakticky denně.
ČTK
