Severoatlantická aliance je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena silnější než kdy dřív. NATO by se nyní mělo ujistit, že Ukrajina, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, má vše, co potřebuje, dodal odcházející šéf americké diplomacie.
V sídle NATO v Bruselu začíná dnes odpoledne dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí NATO. Česko zastupuje ministr Jan Lipavský.
„Situace na bojišti je velmi obtížná. Musíme udělat všechno pro to, abychom na Ukrajinu poslali více vojenské pomoci,“ uvedl šéf NATO Mark Rutte během krátkého společného prohlášení s Blinkenem. Spojeným státům Rutte poděkoval za dosavadní pomoc Kyjevu. „Potřebujeme vás až do 20. ledna každý den,“ dodal směrem ke Blinkenovi.
Právě 20. ledna se uskuteční inaugurace v listopadu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa a do funkce nastoupí nastoupí nová administrativa. Ministrem zahraničí se stane dosavadní floridský senátor Marco Rubio.
Generální tajemník NATO rovněž zmínil, že tématem středečního jednání ministrů budou i hrozby ze strany Ruska, kterým členské státy aliance čelí. Jde o nejrůznější sabotáže, kybernetické či hybridní útoky. „Chtějí nás zastrašit. Žádná z těchto akcí nás ale neodradí od podpory Ukrajiny či posílení naší vlastní obrany,“ prohlásil Rutte již na dřívější tiskové konferenci. „Spojenci z NATO budou těmto hrozbám čelit společně prostřednictvím řady opatření, včetně většího sdílení zpravodajských informací a lepší ochrany naší kritické infrastruktury,“ dodal
Ukrajina podle Berlína potřebuje mír a nikoli zmrazený konflikt
Na Ukrajině, která třetím rokem vzdoruje ruské invazi, je potřeba dosáhnout míru a nikoli zmrazeného konfliktu. Dnes to při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Poznamenala, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví ochotu boje zastavit.
„Když mluvíme o míru, tak to musí být mír. Nesmí to být zmrazený konflikt, který povede jen k dalšímu zbrojení a dalším útokům na Ukrajinu či dokonce na jiné evropské státy,“ řekla Baerbocková.
Uvedla, že Ukrajina sama se musí rozhodnout, kdy začne s Ruskem vyjednávat, a že v napadené zemi se už o různých prvcích míru debatuje. Zdůraznila, že Ukrajina se neobejde bez robustních bezpečnostních záruk. „Jsou potřeba účinné bezpečnostní garance,“ dodala.
Baerbocková jménem Německa rovněž Ukrajině přislíbila poskytnout dalších 30 milionů eur (756 milionů Kč) humanitární pomoci. Berlín patří k největším podporovatelům Kyjeva, do země posílá nejen humanitární pomoc, ale také zbrojní dodávky, které jsou pro udržení obrany klíčové.
