Pád režimu syrského prezidenta Bašára Asada vyvolal v Německu debatu o budoucnosti statisíců Syřanů, kteří v uplynulých letech uprchli do Německa kvůli občanské válce. Politici menšinové vlády sociálních demokratů (SPD) a zelených varují před unáhlenými kroky a chtějí vyčkat, politici opoziční konzervativní unie CDU/CSU už hovoří o tom, že je třeba Syřany motivovat k návratu do vlasti, a to i finančně. V Německu se na konci února uskuteční předčasné parlamentní volby, Sýrie by se tak vedle Ukrajiny a války v Pásmu Gazy mohla stát dalším tématem v kampani.
Občanská válka v Sýrii začala v roce 2011 a postupně se rozšířila v regionální konflikt s mnoha různými hráči včetně teroristů z organizace Islámský stát (IS). Do konfliktu se zapojily také další země Blízkého východu včetně Turecka, Izraele a Íránu a mimo jiné prostřednictvím náletů na pozice IS také Západ v čele se Spojenými státy. Německo se stalo pro miliony Syřanů prchajících před válkou jednou z hlavních destinací. Se silnou uprchlickou vlnou se musela země vyrovnat především v letech 2015 a 2016.
„Je teď zcela nejasné, jak se situace v Sýrii vyvine,“ řekl mediální skupině Funke expert strany Zelených na zahraniční politiku Anton Hofreiter. Plány změnit ihned po pádu Asadova režimu německou azylovou politiku a začít tvrději postupovat vůči Syřanům jsou podle něj „naprosto mimo“. Důležité podle něj je vyčkat do doby, než nastartuje v té blízkovýchodní zemi demokratický proces a budou zajištěna práva menšin.
Podobně se vyjádřil také odborník na zahraniční záležitosti vládní SPD Michael Roth. Upozornil, že v čele povstalců, kterým se podařilo svrhnout Asada po 24 letech u moci a téměř 14 letech občanské války, stojí islamisté. Podle Rotha je třeba vyčkat, zda budou skutečně postupovat tak umírněně, jak se nyní tváří. Nejlepší by podle něj bylo, kdyby se podařilo rychle uspořádat parlamentní volby. Zároveň varoval, aby se téma „populisticky“ zneužilo v předvolební kampani v Německu.
Velká část Syřanů má v Německu takzvanou doplňkovou ochranu, kterou německý azylový zákon přiznává těm, kterým hrozí, že se stanou obětí násilí při ozbrojeném konfliktu. Když občanská válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat.
Politici opoziční konzervativní unie CDU/CSU už vyzývají, aby Německo po Asadově pádu syrské uprchlíky motivovalo k návratu a podpořilo je v tom. Například místopředseda parlamentní frakce a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že by měla země učinit běžencům nabídku.
„Každý, kdo se chce vrátit do Sýrie, tomu zajistíme let a dostane do začátku 1000 eur (25.000 Kč),“ řekl stanici ntv. Důležité podle něj také je uspořádat brzy – možná už na jaře – konferenci o obnově Sýrie a návratu uprchlíků. Pořádat by ji mohly společně Německo, Rakousko, Turecko a Jordánsko, což jsou podle Spahna čtyři země, které přijaly nejvíce Syřanů. Důrazně by měla podle konzervativního politika německá vláda říct, že na obnově Sýrie by se měli podílet hlavně mladí muži.
Bývalý kandidát na německého kancléře za CDU/CSU Armin Laschet ovšem varoval před unáhleným optimismem. „Říci, že Sýrie má teď před sebou dobrou budoucnost, že Rusové jsou poraženi a že Asad je pryč, před tím bych varoval,“ uvedl. Evropa musí nyní Sýrii výrazně podpořit. „Pokud to totiž dopadne špatně, není vyloučeno, že nová uprchlická vlna zasáhne přímo i Evropu,“ dodal.
Německo čekají na konci února předčasné volby do Spolkového sněmu. Podle průzkumů veřejného mínění by v nich nyní vyhrála právě CDU/CSU, která prosazuje mimo jiné přísnější migrační a azylovou politiku. Podle německých médií je po víkendových událostech v Sýrii jasné, že se dění v této zemi – společně s válkou na Ukrajině a v Pásmu Gazy – stane jedním z témat volební kampaně.
Německo podle expertů budou muset po Asadově pádu opustit tisíce Syřanů
Německo nyní po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada mohou a možná i budou muset opustit tisíce Syřanů, kterých se do Německa před občanskou válkou v jejich vlasti uchýlil zhruba milion. Dnes to s odvoláním na právní experty napsal německý deník Bild.
„Pokud pomine důvod k útěku, musejí odcestovat i ti lidé, kterým byla žádost o azyl uznána,“ uvedl ústavní právník z univerzity v Oldenburgu Volker Boehme-Neßler. Povinnost vycestovat by se tedy týkala těch, kteří získali politický azyl, neboť je Asadův režim pronásledoval. Vztahovat by se to podle Bildu mohlo i na válečné běžence.
Velká část Syřanů v Německu získala takzvanou doplňkovou ochranu. Tu německý azylový zákon přiznává těm, kterým hrozí, že se stanou obětí násilí při ozbrojeném konfliktu. Když občanská válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat.
Hesenský ministr vnitra Roman Poseck Bildu řekl, že tento německý region má velký zájem na návratu Syřanů do vlasti. „Ať už dobrovolně, nebo v rámci deportací,“ řekl. Poznamenal také, že v případě lidí se záznamy v trestním rejstříku nelze připustit žádné kompromisy. „Naše bezpečnost musí mít nejvyšší prioritu,“ dodal.
O deportacích Syřanů, kteří se v Německu dopouštějí trestné činnosti, ještě před zhroucením Asadova režimu opakovaně hovořil spolkový kancléř Olaf Scholz. Na začátku června v projevu k poslancům Spolkového sněmu řekl, že radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, proto je nutné je deportovat i do států, jako je Afghánistán a Sýrie.
Návrat běženců do Sýrie očekává také expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční otázky Peter Beyer. „Pokud se do Sýrie vrátí lidskost a stabilita, nebude už existovat žádný uznatelný důvod zůstávat v Německu,“ řekl. Je podle něj důležité, aby vítězové syrského konfliktu svou moc nezneužili k odvetám.
Expertka na islám Susanne Schröterová z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem naopak varuje, že by mohla vzniknout nová uprchlická vlna. A to právě kvůli možnému útlaku menšin a dalších skupin od vítězných rebelů. V této souvislosti zmínila náboženskou menšinu alávitů, což je odnož šíitského islámu, ke které se hlásí také Asad.
Schröterová ale také nevidí důvod, který by bránil návratu stávajících běženců. „Rebelové jsou především islamisté. Že by pod jejich vlivem vznikl demokratický stát západního střihu, považuji za nepravděpodobné. Pro možné repatriace běženců z Německa to ale nemusí znamenat překážku, neboť velká část uprchlíků se sama hlásí k fundamentalistickému islámu,“ řekla.
Po začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 se Německo stalo jednou z hlavních destinací pro syrské uprchlíky. Do konce loňského roku jich tam přišlo asi 970.000, což z Německa činí jednu z hlavních hostitelských zemí Syřanů mimo Blízký východ. Většina těchto uprchlíků jsou odpůrci Asadova režimu, část jich uprchla také před terorem organizace Islámský stát (IS) a dalších islamistických frakcí či z ekonomických důvodů, uvedla agentura DPA.
