Na dlouhodobé podfinancování vysokých škol a vědy i na nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku upozornil dnes při předávání jmenovacích dekretů novým profesorům prezident Petr Pavel. Finanční situaci vysokých škol podle něj zhoršuje nespravedlivé rozdělování peněz uvnitř některých univerzit. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je potřeba vrátit se ke zvyšování počtu vysokoškoláků, usilovat by se mělo o jejich rovnoměrnější zastoupení i mimo největší města. Vzdělanostní rozdíly mezi regiony v ČR jsou podle něj propastné. Dekrety od hlavy státu dostalo v pražském Karolinu 78 profesorek a profesorů.
„Budoucí prosperita naší země je úzce spojená se vzdělanou společností, s ekonomikou založenou na moderních technologiích a na vysoké přidané hodnotě, která se neobejde bez kvalitní výzkumné základny. Právě zde mají univerzity klíčovou roli. Přesto stále neděláme dost, abychom jasně zamířili tímto směrem. Častěji o tom mluvíme, méně pro to děláme konkrétní kroky,“ řekl Pavel.
Mezi příčiny podle něj patří dlouhodobé podfinancování vysokých škol a akademického výzkumu. Zároveň se podle něj nedaří zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. „Vysokoškolské vzdělání má u nás o třetinu menší podíl lidí v produktivním věku, než je průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,“ uvedl.
Bek upozornil na regionální rozdíly ve vzdělanosti. V Praze či Brně dosáhne na vysokoškolské vzdělání každý druhý mladý člověk, v Ústeckém kraji se stane vysokoškolákem každý šestý, v Karlovarském každý sedmý, řekl. Je podle něj potřeba vrátit se k zvyšování počtu vysokoškoláků, usilovat by se mělo o jejich rovnoměrnější zastoupení i mimo největší města. „Pro vysoké školy působící v regionech s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných vyčleníme v rozpočtu zvláštní prostředky, aby mohly sehrát významnější roli ve snižování sociálních a ekonomických rozdílů mezi regiony. Připravujeme vznik profesně zaměřené vysoké školy v Karlových Varech,“ řekl Bek.
Finanční situaci vysokého školství podle Pavla zhoršuje nespravedlivé rozdělování peněz uvnitř některých univerzit. „Je pro mě těžko pochopitelné, že stále existují univerzity, na kterých je obdobná pedagogická práce odměňována napříč obory a fakultami naprosto odlišnou výší mezd,“ řekl. Ještě méně je podle něj pochopitelné, že stát situaci sleduje, ale nesnaží se s ní nic dělat. Na rozdíly v platech uvnitř univerzit upozorňovali loni akademici i iniciativa Hodina pravdy, loni na podzim stávkovali za více peněz pro vysoké školy.
Podle Beka vytváří navýšení rozpočtu vysokých škol pro rok 2025 prostor pro zvýšení platů akademiků. Vysoké školy by měly příští rok dostat 34,9 miliardy korun. Finance pro VŠ by podle něj měly růst i v následujících letech. Je podle něj potřeba motivovat školy k přijímání vyššího počtu studentů a ke snižování studijní neúspěšnosti.
„V podpoře výzkumu jsme často hodně opatrní a konzervativní. Často upřednostňujeme podporu výzkumných projektů, u kterých je sice vysoká šance, že přinesou předpokládaný výsledek, ale jejich opravdový přínos pak nemusí být příliš významný,“ řekl Pavel.
Dekrety si od prezidenta převzalo 18 žen a 60 mužů, které na získání nejvyššího akademického titulu navrhly vědecké nebo umělecké rady příslušných vysokých škol. Návrhy dříve schválila vláda a jmenování podepsal prezident.
Mezi nově jmenovanými jsou zástupci humanitních, přírodovědných, technických i uměleckých oborů. Nechybí lékaři, odborníci na pedagogiku či právníci. Pavel od svého nástupu osobně jmenoval profesory počtvrté. Navázal tak na tradici, kterou přerušil jeho předchůdce Miloš Zeman. V období prezidenta Zemana kvůli sporům o jmenování některých docentů profesory předával dekrety ministr školství.
