Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy (UK), záměr rektorky Mileny Králíčkové dnes schválil akademický senát školy. Jourová by měla mít na starost rozvoj lidských zdrojů i nové technologie. Jourová byla evropskou komisařkou od roku 2014 do letošního roku, v prvním období byla komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, od roku 2019 eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost. Králíčková jmenuje Jourovou prorektorkou pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie od ledna, uvedla na dotaz ČTK Lucie Přívětivá.
Jourová dnes při jednání senátu uvedla, že svůj plat bude v plné výši posílat na nově založený Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten vznikl v reakci na loňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK, podporovat má rozvoj odolnosti studentů i zaměstnanců i činnost centra odolnosti. Podle Králíčkové potřebuje mít škola vazby v Bruselu.
Jourová na zasedání akademického senátu řekla, že za vše, čeho v životě dosáhla, vděčí Univerzitě Karlově, na které vystudovala. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ řekla. Využití potenciálu univerzity v EU je podle Jourové obrovská příležitost. Podle Králíčkové by se příležitosti neměly promarnit.
„Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ řekla Jourová. Věnovat by se mohla i systémovému sledování evropské politiky.
Někteří senátoři upozorňovali na potřebu vymezit, na co by se měla nová pozice prorektorky zaměřovat. Zmiňovali překryv oblastí s jinými prorektory. Univerzita Karlova má nyní osm prorektorů, nově by jich měla mít devět. Králíčková upozornila, že devět prorektorů již škola měla za minulého vedení, kdy byl rektorem lékař a biochemik Tomáš Zima. Někteří senátoři v minulosti hovořili o tom, zda by Jourová neměla být jen členkou kolegia rektorky. Podle jiných by to snižovalo význam její role.
Jourová uvedla, že práce na univerzitě pro ni měla prioritu. Jedná i o tom, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě UK. Jednat by se mohlo spíše o jednotlivé přednášky. Přednášky by mohla mít i na Fakultě sociálních věd, týkat by se mohly například mediálních studií. Jourová dříve uvedla, že chce být po konci svého působení v Evropské komisi v kontaktu s mladými lidmi.
Jourová vystudovala Filozofickou fakultu UK, později i práva. Letos v červnu se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO, do kterého vstoupila v roce 2013. V letech 2003 až 2006 byla členkou tehdejší ČSSD. „Já jsem z politiky odešla, myslím, že na dlouho, pokud ne navždycky,“ uvedla. Dodala, že není členkou žádné politické strany a nehodlá do žádné vstoupit.
