Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je ochoten setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl v ní také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.
.“Setkám se s Rusy – s jediným Rusem, s Putinem – ale jen tehdy, až budeme mít společný plán s Trumpem, s Evropou,“ uvedl Zelenskyj.
V debatě také uvedl, že Trumpa považuje za klíčovou osobu pro dosažení míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Dodal, že od amerického prezidenta dostal osobní telefonní číslo, a to se slovy, že mu zavolat může kdykoliv.
Ukrajina žádá podle Zelenského bezpečnostní garance před jednáním s Ruskem
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.
Američané podle Zelenského o členství Ukrajiny v NATO „vždy jen mluvili“, ale ve skutečnosti s jejím členstvím v alianci nikdy nepočítali, a to ani za Bidena, ani za Trumpa. Pokud se ale Ukrajina členem NATO nestane, bude muset podle ukrajinského prezidenta počet vojáků zdvojnásobit na 1,5 milionu.
Zelenskyj by se měl ještě dnes setkat v Mnichově s americkým viceprezidentem J. D. Vancem. Řada médií i analytiků od dnešního Vanceova projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci očekávala, že poodhalí plány americké administrativy na ukončení války na Ukrajině. Vance ale ve své řeči především kritizoval Evropu, v níž je podle něj na ústupu svoboda slova. Ukrajinu zmínil jen velmi okrajově.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný Trumpův telefonát s Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Bylo chybou dopředu vyloučit členství Ukrajiny v NATO, míní Pistorius
Bylo chybou vyloučit členství Ukrajiny v NATO a udělat územní ústupky Rusku, míní německý ministr obrany Boris Pistorius o postoji Washingtonu před začátkem vyjednávání s Moskvou o míru na Ukrajině. Prezident Putin se nepohnul ani o kousek, řekl to dnes podle agentury Reuters při příchodu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
„Myslím, že to bylo nešikovné,“ podotkl k americkým výrokům. „Bylo by mnohem lepší hovořit o možném členství v NATO a územních změnách u jednacího stolu,“ doplnil.
O tom, že je nereálné, aby Ukrajina získala zpět veškeré své Ruskem obsazené území a vstoupila do NATO, mluvil v týdnu americký ministr obrany Pete Hegseth. Americký prezident Donald Trump se pak v telefonátu s Putinem dohodl na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Evropští spojenci ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o telefonátu prezidentů dopředu nevěděli.
Pistorius dnes i v této souvislosti zmínil, že Evropané musí být součástí jakéhokoliv vyjednávání o evropském mírovém řádu. Je podle něj také zjevné, že nemohou zabezpečovat mír, který by nepomáhali vyjednávat. Aby bezpečnost Ukrajiny do budoucna garantovala Evropa, požaduje Trump.
Šéf NATO Mark Rutte dnes v Mnichově poznamenal, že evropské země by měly přijít s konkrétními plány pro Ukrajinu, pokud se chtějí podílet na mírové dohodě pro tuto zemi.
Německý ministr obrany dnes také uvedl, že se s Hegsethem shodl na potřebě plánu postupného přesouvání zátěže z USA na Evropu, pokud jde o bezpečnost Ukrajiny. V příštích několika letech ale podle něj Evropané nejsou bez americké pomoci schopni zajistit věrohodné ostrašení vůči Rusku.
Pistorius dále poznamenal, že je potřeba více investovat do obrany, nikdo podle něj nevěří, že dosavadní cíl ve výši výdajů na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu stačí. Trump nyní požaduje navýšení na pět procent HDP.
Pád Ukrajiny by oslabil i Spojené státy, uvedla von der Leyenová
Pád Ukrajiny by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dodala, že Ukrajina by měla dostat silné bezpečnostní garance. Válka na Ukrajině je jedním z hlavních témat třídenní konference, která dnes v bavorské metropoli začala. Von der Leyenová se ve svém projevu věnovala také vztahu EU k nové americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Obchodní války podle ní nedávají smysl, nespravedlivá cla ale nezůstanou bez odpovědi.
„Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy,“ uvedla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.
„Všichni víme, co je v sázce. V posledních dnech se toho hodně namluvilo, vždy je ale důležité podívat se za slova,“ uvedla předsedkyně EK. „Porovnejme přístup prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem. Jak začíná Volodymyr Zelenskyj od začátku, Ukrajina chce mír víc než kdokoli jiný. Mír, který bude spravedlivý a trvalý. Na druhou stranu prezident Putin říká, že je ochoten se setkat, ale za jakých podmínek? Je na něm, aby ukázal, že jeho zájmem není tuto válku prodlužovat. Je na něm, aby ukázal, že se vzdal ambice zničit Ukrajinu,“ dodala.
Von der Leyenová také zmínila, jak velkou finanční a vojenskou podporu Evropská unie dosud Ukrajině poskytla. „Zavedli jsme rovněž tvrdé sankce, které podstatně oslabily ruskou ekonomiku. Prolomili jsme jedno tabu za druhým a rozbili jsme naši závislost na ruském plynu, díky čemuž jsme odolnější,“ prohlásila šéfka EK před mnichovským publikem.
Některá vyjádření amerických činitelů z posledních dnů podle von der Leyenové vyvolala zmatení a u některých i znepokojení. Je ale potřeba si říct, na čem se obě strany shodují. „Evropská unie i USA chtějí konec krveprolití. Chceme spravedlivý a trvalý mír, který povede k suverénní a prosperující Ukrajině. A Ukrajině by měly být poskytnuty solidní bezpečnostní záruky,“ uvedla šéfka EK.
Evropa musí podle von der Leyenové nejen mluvit upřímně, ale podle toho i jednat, což znamená dělat toho víc a zvýšit evropské výdaje na obranu. „V současné době vynakládá sedmadvacítka na obranu přibližně dvě procenta HDP, toto číslo ale budeme muset výrazně zvýšit,“ řekla von der Leyenová. O zvýšení výdajů na obranu hovoří i Trump, zmiňuje přitom zvýšení až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Posilujeme naši konkurenceschopnost. Posilujeme obranu. Víme, že silnější Evropa je lepší pro nás pro všechny. Silnější Evropa spolupracuje se Spojenými státy na odvracení hrozeb, které máme jako partneři společné,“ prohlásila von der Leyenová. „Proto se domníváme, že obchodní války a represivní cla nemají smysl. Cla fungují jako daně. A zvyšují inflaci. Nejvíce zasaženi jsou nepochybně pracující, firmy a střední třída, na obou stranách Atlantiku,“ dodala.
Šéfka Evropské komise také zopakovala, že nespravedlivá cla uvalená na EU nezůstanou bez odezvy. „Použijeme své nástroje k ochraně naší ekonomické bezpečnosti a zájmů. Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele,“ uvedla. Sedmadvacítka je nicméně připravena dosáhnout dohody, která „bude fungovat pro všechny“.
Americký prezident před pár dny oznámil zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, začít platit by měla od 12. března. Ve čtvrtek pak Trump rozhodl o zavedení recipročních cel. Ta nicméně nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
Šéfka Evropské komise se společně s předsedou Evropské rady Antóniem Costou dnes v Mnichově setkala právě i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba zdůraznili, že EU bude i nadále podporovat Ukrajinu, dokud nebude dosaženo „spravedlivého, komplexního a trvalého míru“. „Zdůraznili, že jen takový mír povede k suverénní a prosperující Ukrajině a zaručí bezpečnost Ukrajiny i Evropy,“ stojí v tiskovém prohlášení. Oba unijní představitelé rovněž vyjádřili „svou ochotu zintenzivnit práce na urychlení přístupu Ukrajiny k Evropské unii“.
USA by mohly na Rusko uvalit sankce, nebude-li chtít mír s Ukrajinou, řekl Vance
Spojené státy by mohly na Rusko uvalit hospodářské sankce, pokud nebude chtít s Ukrajinou uzavřít dobrou mírovou dohodu. Před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl americký viceprezident J. D. Vance. Válka na Ukrajině podle něj bude důležitým tématem na konferenci. Prezident Zelenskyj v Mnichově uvedl, že se Evropa sjednotí kolem Ukrajiny, protože to bude muset udělat pro vlastní bezpečnost.
V bavorské metropoli dnes začíná třídenní bezpečnostní konference. Jedním z jejích hlavních témat bude válka na Ukrajině a způsob, jak dosáhnout míru. Kyjev se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. S napětím se čeká především na projev amerického viceprezidenta Vance, který by mohl blíže popsat plány, které má ohledně Ukrajiny Trumpova administrativa. Jednat bude Vance vpodvečer také se Zelenským.
„Máme k dispozici hospodářské páky, jsou tu samozřejmě také vojenské páky,“ řekl Vance v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. Dodal, že Spojeným státům záleží na tom, aby Ukrajina dosáhla „suverénní nezávislosti“.
Podle Zelenského, který hovořil na tiskové konferenci před začátkem konference, se Evropa tak jako tak sjednotí kolem Ukrajiny, protože to bude v zájmu její vlastní bezpečnosti. Uvedl rovněž, že navštíví Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Turecko. Kdy se přesně cesta uskuteční, není jasné. Zelenskyj pouze uvedl, že na této cestě nemá v současnosti v plánu setkat se se zástupci USA či Ruska.
ČTK
