Lídři EU se shodli na zvýšení tlaku na Rusko, Orbán závěry nepodpořil
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
„Evropská rada důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti vyzvali Rusko, „aby projevilo skutečnou politickou vůli ukončit válku, aby souhlasilo s příměřím a aby se zapojilo do smysluplných jednání“.
„Evropská unie je připravena v případě potřeby zvýšit tlak, a to i novým robustním balíčkem sankcí, který zahrnuje i způsoby, jakými by mohly být zasaženy ruské příjmy z energetiky,“ dodává text.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, je známým kritikem protiruských sankcí. Stejně tak odmítá, aby Budapešť vojensky podporovala Ukrajinu, a staví se i proti členství Ukrajiny v Evropské unii.
Původně se očekávalo, že by dnes mohlo být dosaženo politické shody o novém osmnáctém balíčku protiruských sankcí, Maďarsko a Slovensko ale svou blokaci nestáhly. Unijní lídři tak pouze v závěrech uvítali přijetí předchozího sedmnáctého balíčku a vyzvali Radu EU, v tomto případě ministry zahraničí, aby „urychleně přijali nový balíček sankcí“.
S unijními lídry se během jednání spojil přes videokonferenci i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Unijní státy ve svém prohlášení opětovně potvrdily „trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic“. Shodly se, že dosažení míru skrze sílu vyžaduje, aby byla Ukrajina v co nejsilnější pozici a měla vlastní robustní vojenské a obranné schopnosti. V souvislosti s tím bude EU nadále zemi i jejím obyvatelům poskytovat politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu.
V souvislosti s vojenskou pomocí je v závěrech z dnešního jednání zmíněna potřeba dodávek zejména systémů protivzdušné obrany, protidronové obrany a velkorážní munice. Unijní země by měly rovněž urychlit práce na podpoře a rozvoji ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení jeho spolupráce s evropským obranným průmyslem. Letos by měla Evropská unie poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši 30,6 miliardy eur, stojí v dokumentu, na kterém se lídři bez Maďarska shodli.
„Evropská rada důrazně odsuzuje podporu ze strany třetích zemí a aktérů a subjektů v nich, která Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivní válce proti Ukrajině,“ dodávají závěry a zmiňují pokračující vojenskou podporu poskytovanou Íránem, Běloruskem a Severní Koreou.
Na konci textu týkajícího se Ukrajiny je zdůrazněna neochvějná podpora ze strany EU na cestě Ukrajinců k členství v nynější sedmadvacítce. Za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl dojednán oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Polské předsednictví v Radě EU doufalo, že se během nynějšího půl roku podaří otevřít první kapitoly v těchto jednáních, i tady je ale potřeba jednomyslnost a Maďarsko tento krok blokuje.
Evropská rada vydala také závěry týkající se Ukrajiny, na kterých se shodla celá sedmadvacítka i s Maďarskem. V nich jsou jen tři body říkající, že proběhla výměna názorů s prezidentem Zelenským, že Evropská rada projednala nejnovější vývoj situace na Ukrajině a že se k tématu vrátí na příštím zasedání.
