Třicetiprocentní americká cla by Německo tvrdě zasáhla, řekl Merz
Případné zavedení třicetiprocentních cel na dovoz zboží z Evropské unie do Spojených států by Německo tvrdě zasáhlo. V letním rozhovoru poskytnutém stanici ARD to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. V příštích týdnech chce s Washingtonem dál vyjednávat, nutná je podle něj jednota EU.
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že od 1. srpna zavedou Spojené státy třicetiprocentní cla na na zboží z EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu uvedla, že unie je připravena pokračovat v jednání až do 1. srpna. Dnes dodala, že EU odloží platnost protiopatření proti americkým clům do začátku srpna. Platit měly začít původně už v pondělí.
Podle Merze by bylo zavedení třicetiprocentních cel pro německé hospodářství tvrdou ránou. Zdůraznil ale, že EU má ještě dva a půl týdne na jednání s Washingtonem. Také on sám podle svých slov intenzivně jedná, aby cla odvrátil. Řekl, že o víkendu telefonoval s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a už v pátek také s americkým prezidentem Trumpem. V jednáních je podle Merze třeba nyní „jednoty Evropské unie“ a „rozumných“ rozhovorů s americkým prezidentem.
Merz popřel, že by volba ústavních soudců uvrhal jeho vládu do krize
Merz v rozhovoru pro ARD odmítl, že by jeho vládu uvrhla do krize skutečnost, že se jí v pátek nepodařilo zvolit nové ústavní soudce. Situace není nijak dramatická, řekl. Odpor části Merzovy konzervativní unie CDU/CSU ke kandidátce sociálních demokratů vedl k tomu, že k hlasování o nových soudcích vůbec nedošlo.
Spolkový sněm měl v pátek rozhodovat o třech kandidátech na ústavní soudce. Kandidátka Frauke Brosiusová-Gersdorfová, kterou navrhla SPD, se ale v posledních dnech ukázala jako nepřijatelná pro část konzervativní unie CDU/CSU. Důvodem jsou především její liberální postoje k potratům, ale například i to, že se za pandemie covidu-19 vyjadřovala ve prospěch očkovací povinnosti.
Ke schválení ústavních soudců je třeba dvoutřetinová většina, kterou vládní strany CDU/CSU a SPD ve Spolkovém sněmu nemají. Zajistit si chtěly podporu Zelených a postkomunistické Levice. Pro soudce – především Brosiusovou-Gersdorfovou – ale nakonec nechtěli ruku zvednout ani všichni vládní poslanci. Hlasování tak nakonec vláda narychlo stáhla z programu.
„Celé to je velmi nedramatické,“ řekl dnes v rozhovoru Merz. „Nebylo to v pátek pěkné, ale nebyla to ani žádná krize demokracie, žádná krize vlády,“ uvedl. S SPD chce nyní jednat o dalším postupu. „Čas nás nijak netlačí,“ dodal. V pátek byl poslední zasedací den Spolkového sněm před letní přestávkou. Nová volba ústavních soudců by se tak měla konat až v září. SPD na nominaci Brosiusové-Gersdorfové trvá.
Německá média situaci v pátek popisovala jako první velkou krizi ve vládě, která vznikla na počátku května. Do problémů se dostal především předseda parlamentní frakce CDU/CSU Jens Spahn, který čelí kritice, že včas nedokázal sjednotit řady konzervativní unie a že vnitrostranický odpor ke kandidátce podcenil. Merz se za něj ale dnes v rozhovoru s ARD postavil. Na dotaz, zda je to muž na svém místě, odpověděl: „Jednoznačně ano.“
