Prokremelští hackeři napadli dánské politické strany před komunálními volbami. Rusko znovu testuje odolnost evropské demokracie
Dánsko zažívá další ze série koordinovaných kybernetických útoků, které tamní rozvědka jednoznačně připisuje Rusku. Tentokrát se terčem staly politické strany před nadcházejícími komunálními volbami — přesně v okamžiku, kdy je veřejnost nejcitlivější na jakékoli narušení transparentnosti a férovosti procesu. Dánská vojenská zpravodajská služba označila incident za součást širší hybridní kampaně Kremlu proti Západu, jejíž součástí jsou dezinformace, zastrašování, kybernetické operace a politický tlak.
Pro Prahu, která patří mezi hlavní evropské zastánce tvrdé linie vůči Moskvě, představuje vývoj v Dánsku varování: Rusko testuje nejen schopnost jednotlivých států ubránit se útokům, ale i soudržnost celého euroatlantického prostoru. A právě Dánsko je pro Moskvu logickým cílem. Patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny — od vojenských dodávek a finančních balíků přes diplomatické iniciativy až po dlouhodobé posilování obrany baltského regionu.
Útoky přicházejí ve chvíli, kdy část evropských společností unavuje vleklá válka a kdy proruské narativy stále častěji pronikají do veřejných debat. Kybernetické narušení politických stran před volbami může hrát roli nejen v sabotování jejich práce, ale i v rozehrávání informační války — vytváření pochybností, posilování nedůvěry voličů a oslabení legitimity institucí. Moskva dobře ví, že demokracie nepadá naráz. Padá pod tíhou drobných, systematických úderů.
Dánská vojenská rozvědka opakovaně upozorňuje, že Rusko se nesoustředí jen na státní úřady a kritickou infrastrukturu, ale stále častěji útočí na samotnou politickou strukturu Západu. A tentokrát zveřejnila jméno útočníka bez obalu — Rusko. Tato otevřenost je politicky důležitá: mobilizuje spojence, vysílá jasný signál o jednotě a odmítá relativizaci, která často doprovází ruské operace.
Pro Česko má dánský případ přímý přesah. Praha se dlouhodobě staví na přední linii boje proti ruským vlivovým operacím — od odhalování špionážní sítě v rámci Vrbětic až po rozsáhlou komunikaci o dezinformacích. A stejně jako Dánsko i Česká republika vstupuje v příštích letech do důležitých voleb, které Moskva nepochybně sleduje.
Dánský incident tak není jen severským problémem. Je to další díl do mozaiky, která ukazuje, jak Kreml přetváří kyberprostor v bitevní pole. A jak klíčové je, aby evropské státy — včetně Česka — braly tuto hrozbu jako společnou a dlouhodobou.
Autor: Peter Jelen
