Noční hrůza v Kyjevě: Ruská osmihodinová salva ukazuje, co by se mohlo stát v Evropě
Ruský útok na Ukrajinu z minulého víkendu se stal jedním z nejmasivnějších od začátku války. Moskva vyslala proti ukrajinským městům 596 útočných dronů, desítky balistických a řízených raket, včetně pětice hypersonických Kinžalů, které mají prorazit i pokročilé systémy protivzdušné obrany. Kyjev zažil více než osm hodin nepřetržitých výbuchů, alarmů a úkrytů.
Ukrajinci opět strávili noc v metru, v garážích a sklepích, zatímco nad městem létaly roje dronů a raket. To nebyl „jen další útok“. To je model budoucího konfliktu, který by se v případě ruské eskalace mohl odehrát v jakémkoli evropském hlavním městě — i tam, kde si to zatím odmítáme připustit.
Ruské drony a rakety dnes kombinují levné hromadné technologie s vysoce přesnými systémy, které mají jasný cíl: zasáhnout energetiku, logistiku a komunikační infrastrukturu. Zkušenost Ukrajiny ukazuje, že obrana proti takové „smíšené salvě“ je extrémně náročná i pro systémy jako Patriot či NASAMS.
Ještě znepokojivější je další fakt: velká část komponentů použitých v ruských raketách pochází ze západní elektroniky, často vyrobené v EU nebo v Česku dostupných dodavatelských řetězcích. Rusko je nadále získává přes třetí země, hlavně přes postsovětský prostor nebo Blízký východ. To je problém, který nelze ignorovat, pokud chceme, aby sankce měly skutečný smysl.
Česko dlouhodobě patří k zemím, které rozumí ruské hrozbě lépe než západ Evropy. Ale dnešní realita ukazuje, že nestačí jen podporovat Ukrajinu — Evropa musí posílit vlastní obranu, vlastní kontroly exportu a vlastní schopnost reagovat na útoky, které mohou přicházet ve stovkách a tisících jednotek během jediné noci.
Autor: Peter Jelen
