USA a Evropa mají stejný cíl, ukončit válku na Ukrajině, uvedl šéf NATO Rutte
Spojené státy i Evropa mají stejný cíl – ukončit válku na Ukrajině tak, aby se Rusko a prezident Vladimir Putin už nikdy nepokusili na tuto zemi znovu zaútočit. Po dnešním jednání ministrů obrany NATO v Bruselu to uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Američané podle něj Evropany informují o veškerých posunech v mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Neznamená to tedy, že když Evropa není u jednacího stolu, tak potřebné informace nemá, dodal.
Šéf NATO na tiskové konferenci opětovně ocenil úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zastavení krveprolití v zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi. „Všichni se shodujeme na tom, že díky prezidentu Trumpovi došlo k prolomení situace ohledně mírových jednání,“ uvedl Rutte. „Nyní musíme zajistit, aby Ukrajina měla všechno, co potřebuje, aby se mohla nyní bránit a aby do budoucna mohla účinně odstrašovat,“ dodal šéf NATO.
V sídle Severoatlantické aliance se nyní schází ještě takzvaná kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny. Schůzku pořádá Německo a Británie. Rutte v této souvislosti očekává, že další země přijdou s přísliby pomoci Kyjevu, jak bilaterálně, tak prostřednictvím různých iniciativ i programu PURL, který nyní dodává 90 procent raket pro ukrajinskou protivzdušnou obranu.
V rámci programu PURL alianční spojenci na základě ukrajinských prioritních požadavků nakupují americké vojenské vybavení pro Ukrajince. Do programu se podle zdrojů ČTK zapojilo již 25 zemí aliance, Česko zatím nikoli.
Generální tajemník NATO po jednání velmi ocenil, že u spojenců došlo k zásadní „změně v přemýšlení“. Členské státy NATO loni summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. „Došlo k obrovskému pokroku, již v roce 2025 se začaly věci měnit,“ uvedl Rutte. Zmínil, že Dánsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko již v obranných výdajích předčily očekávané cíle a i například Německo zdvojnásobilo investice do obrany.
Český premiér Andrej Babiš na začátku února uvedl, že česká vláda počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. Potřeba je podle něj zejména navyšovat počet vojáků, nakoupit pro ně vybavení a plnit závazky NATO ohledně mechanizované brigády a protidronových systémů. Slibovat výdaje ve výši pěti procent HDP je podle něj nesmysl.
Severoatlantická aliance ve středu zahájila misi Arctic Sentry (Arktická stráž), která má koordinovat vojska spojenců v oblasti a plánovaná cvičení. Cílem mise je posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko. Podle Rutteho NATO misi zahájilo v reakci na ruské vojenské aktivity a zvýšený zájem Číny o oblast Arktidy,
Šéf NATO se k rozkolu mezi členy aliance, který nastal kvůli Grónsku, přímo nevyjádřil. Uvedl pouze, že Severoatlantická aliance je koalicí tvořenou z demokratických zemí, které vedou politici z levice i z pravice. „Takže uvnitř NATO povedeme vždycky nějaké diskuse. Nemám ale obavy, důležité je, že aliance vždycky najde cestu kupředu, aby zajistila, že jedna miliarda obyvatel zemí NATO byla v bezpečí,“ uzavřel Rutte.
