Satelitní snímky ukazují ruské posilování u hranic NATO. Bunkry, letiště i rušení GPS

Zatímco Evropa diskutuje o navyšování obranných rozpočtů, na jejím východním okraji probíhá méně viditelný, ale systematický proces. Investigativní analýza nizozemské platformy Pointer ukazuje, že Rusko v posledních letech výrazně rozšiřuje vojenskou infrastrukturu poblíž hranic států NATO.

Novináři analyzovali 221 ruských vojenských objektů v pásmu do 250 kilometrů od evropských hranic. U 94 z nich zaznamenali výstavbu nových budov, modernizaci infrastruktury nebo zřetelné navýšení vojenské techniky. Podle bezpečnostních expertů nejde o izolované investice, ale o součást širší strategie posilování západního směru.

Možné sklady taktických jaderných zbraní

Zvláštní pozornost budí tři lokality, které podle analytiků vykazují znaky zařízení určených k uskladnění taktických jaderných zbraní. Jedna se nachází v běloruském Asipovičy, další dvě v Murmanské oblasti a v Kaliningradu.

Na satelitních snímcích jsou patrné nové bunkry se zesílenou konstrukcí, vícenásobné bezpečnostní ploty, strážní věže i nově vybudované velitelské stanoviště. Patrick Bolder z think-tanku The Hague Centre for Strategic Studies upozorňuje, že právě kombinace těchto prvků odpovídá standardům zabezpečení taktických jaderných hlavic.

Moskva své kroky oficiálně prezentuje jako obranné opatření proti „hrozbě NATO“. Rozmístění těchto zařízení však ukazuje, že ruské vedení chce mít na západním směru k dispozici rychle použitelné kapacity.

Rozsáhlé muniční sklady

Vedle jaderných kapacit Rusko rozšiřuje i skladování konvenčních zbraní. Výrazný příklad představuje lokalita Kremnevo v Kaliningradské oblasti. Z původně menšího areálu vznikl komplex s desítkami nových, oddělených bunkrů určených k uskladnění raket a munice.

Podobné objekty byly identifikovány také u Murmansku a v Toropci. Ten byl v září 2024 zasažen ukrajinským útokem, část infrastruktury však zůstala zachována.

Podle expertů rozšiřování skladovacích kapacit naznačuje, že ruský zbrojní průmysl zvýšil produkci a potřebuje nové prostory pro ukládání výzbroje. Konstrukce bunkrů – oddělené valy a ochranné násypy – má minimalizovat riziko řetězové exploze.

Oživení sovětských letišť

Významnou roli hraje i modernizace vojenských letišť. V pásu podél evropských hranic bylo identifikováno 26 základen, kde probíhá rekonstrukce přistávacích drah, výstavba nových hangárů a instalace systémů protivzdušné obrany.

Často jde o bývalé sovětské základny, které byly dlouhodobě omezeně využívány. Nyní se vracejí do plného provozu. V Murmanské oblasti i v Kaliningradu došlo podle analýz k navýšení počtu stíhacích letounů a bombardérů.

Bezpečnostní analytici upozorňují, že takové rozmístění umožňuje rychlé operace nad Baltským mořem i směrem k severní Evropě. V minulosti již došlo k incidentům, kdy ruské letouny narušily vzdušný prostor pobaltských států.

Elektronická válka: rušení signálů GPS

Dalším prvkem je zesílení kapacit elektronického boje. V Kaliningradu a u Murmansku byly zaznamenány systémy schopné rušit radiovou komunikaci i satelitní navigaci, včetně systému Murmansk-BN.

Tento komplex dokáže ovlivňovat signály na vzdálenost tisíců kilometrů. V posledních letech si na výpadky GPS stěžují piloti i civilní letecké společnosti operující nad Finskem a pobaltskými státy. Problémy hlásí také uživatelé navigačních aplikací v příhraničních oblastech.

Protivzdušná obrana západního směru

Analýza dále ukazuje rozmístění systémů protivzdušné obrany S-400 a S-300. Tyto komplexy jsou schopny zasahovat cíle na velké vzdálenosti a chránit strategické objekty i koncentrace vojsk.

Podle odborníků se tak vytváří ochranný deštník nad klíčovými základnami a sklady. Jde o součást širšího konceptu posilování západní hranice Ruska.

Co to znamená pro Evropu?

Probíhající válka na Ukrajině podle některých analytiků snižuje pravděpodobnost bezprostřední konfrontace mezi Ruskem a NATO. Zároveň však platí, že pokud by došlo k omezení bojů na Ukrajině, uvolněné zdroje by mohly být přesměrovány jinam.

Satelitní snímky naznačují, že Moskva dlouhodobě investuje do infrastruktury, která by jí umožnila rychlou mobilizaci sil na západním směru. Pro státy střední Evropy, včetně České republiky, to znamená pokračující důraz na obranné plánování a spolupráci v rámci NATO.

Otázka dnes nezní, zda Rusko posiluje své kapacity u evropských hranic. Data ukazují, že ano. Klíčové je, jak na tuto proměnu bezpečnostního prostředí odpoví samotná Evropa.

Zdroj: Pointer