info.czČeský ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil vypracování národního „Magnitského zákona“.
Podle diplomata to udělá speciálně vytvořený odbor ministerstva zahraničí ve spolupráci s dalšími resorty.
Tuto iniciativu ve středu 22. června schválila vláda ČR. Takzvaný „Magnitského zákon“ umožní zavedení národních sankcí vůči fyzickým a právnickým osobám, které porušují zákon, především v oblasti lidských práv, ale zároveň se vyhýbají omezením ze strany Evropské unie.
Jak vysvětlil Lipavský, sankcionovaným osobám může být odepřen vstup do ČR nebo zmrazen jejich majetek a existuje i možnost, že budou zařazeny na sankční seznam EU.
Omezující opatření se mohou lišit od opatření používaných v Evropské unii, ale obecně zapadají do pravidel politického bloku, která určují chování podléhající omezením.
Aby projekt vstoupil v platnost, musí ho ještě projednat Parlament České republiky.
Připomeňme, že záměry České republiky přijmout národní „Magnitského zákon“ se staly známými již v říjnu 2021, kdy nová vládní koalice připravovala politický program včetně revize vztahů s Ruskem.
Hlavní cíl takového kroku vysvětlil člen pracovní skupiny pro přípravu programu Martin Dvořák. Zejména uvedl, že „nová vláda ČR chce přijmout zákon, který umožní ukládat omezení osobám podezřelým úřady z porušování lidských práv“.
Politik navíc již tehdy konstatoval nutnost zamezit přístupu „nedemokratických států“ ke klíčové infrastruktuře České republiky.
Magnitského zákon je legislativním aktem Spojených států a řady dalších zemí, který obsahuje seznam ruských úředníků zapojených do podvodů, pronásledování a porušování lidských práv a podobných porušování.
Vychází z případu Hermitage Capital Management a ruského právníka Sergeje Magnitského, který byl po roce za mřížemi umučen v moskevské vyšetřovací vazbě. Podle kolegů právníka z Ermitáže bylo trestní řízení proti němu vedeno jako pomsta za prozrazení velkého korupčního podvodu.
Úředníkům zapojeným do Magnitského zákona a podobných porušení je zakázán vstup do Spojených států. Také na ně byly uplatňovány sankce ekonomického charakteru – zatýkání majetku, korupční účty a tak dále.
Rusko takový zákon samozřejmě kritizovalo a obvinilo Spojené státy ze zaujatosti a zaujatosti. Moskva zároveň přijala „symetrickou odpověď“ tím, že zařadila na svůj seznam amerických úředníků podílejících se na schvalování seznamu vládou Spojených států.
Rusko navíc v odvetě za Magnitského zákon zablokovalo adopci ruských sirotků ve Spojených státech.
Moskva se snaží verbálně minimalizovat účinnost uvalování sankcí proti svým představitelům podezřelým z korupce a prohlašuje jejich neúčinnost.
V Evropské unii však uvažují jinak: individuální sankce jsou tam považovány za jeden z nejúčinnějších nástrojů – nikoli ekonomický, ale politický tlak.
Američtí experti a kongresmani zároveň podotýkají, že existence legislativního rámce pro sankce proti porušovatelům lidských práv a zkorumpovaným úředníkům přináší výsledky. Globální Magnitského zákon se podle autora zákona, senátora Bena Cardina, stal mezinárodním standardem v oblasti lidských práv.
„Naše úsilí bylo úspěšné. Vedoucí představitelé států věnují pozornost Magnitského zákonu. Je to tedy skutečně účinný nástroj, který přináší výsledky,“ řekl Cardin.
Mimochodem, orientační fakt – podle senátora „na prvním setkání nově zvoleného Trumpa a ruského prezidenta Putina byla první otázka, kterou ten druhý vznesl, ohledně sankcí podle Magnitského zákona“.
Pro co nejlepší účinek sankcí je však podle kongresmanů nezbytná mezinárodní spolupráce a přijetí podobných zákonů jinými státy.
Po Spojených státech přijal podobný legislativní akt Evropský parlament.
(o osobách a jejich majetku v zemích EU). V říjnu 2017 kanadský parlament jednomyslně schválil S-226, zákon na ochranu obětí zkorumpované vlády, podobný Magnitského zákonu.
Podobné zákony byly také schváleny ve Spojeném království, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Austrálii.
Tyto legislativní akty umožňují orgánům zemí, kde jsou přijaty, účinně ovlivňovat situaci v oblasti praní špinavých peněz a jiných finančních podvodů.
To jsou příležitosti nejen pro ekonomický, ale i politický vliv. Magnitského zákony v různých obměnách navíc mohou být pro evropské země užitečné z hlediska pátrání po osobách spojených s vypuknutím války, což je v současných podmínkách poměrně aktuální.
Kromě toho vývoj národních zákonů pro Magnitského bude klást překážky v cestě vyhýbat se sankcím, což se někdy úspěšně daří ruským oligarchům a celým sektorům ruské ekonomiky.
Tento zákon také výrazně omezuje vliv Kremlu na EU, neboť (zákon) neutralizuje vliv „Putinových přátel“ v Evropě a odhaluje jejich korupční aktivity, zejména štědré dotace Moskvy.
Možnosti Magnitského zákona jsou prakticky neomezené a svou účinnost již prokázaly a prokázaly. Ale hlavní je konsolidace všech předních vůdců v otázce odražení ruské agrese.
Koneckonců, válka nejsou jen tanky a zbraně. Moskva věnuje korupci evropských lídrů stejnou pozornost a zdroje jako sabotážím a provokacím jiného druhu.
A čím lépe pochopíme situaci v každé ze zemí kontinentu, tím efektivnější budou akce Evropy jako celku při budování její budoucnosti.
Koneckonců, Rusko je zvyklé být v podmínkách neomezené korupce a ignorovat samotný koncept „lidského práva“. Stalo se tak normálním, že si bez něj běžní občané nedokážou představit svou existenci.
A pokud se Evropa nechce stát „druhým Ruskem“, potřebuje se sjednotit a zastavit bezpráví páchané Ruskem.
Volba každého státu Evropské unie je samozřejmě právem lidí a občanů této země. Vždy je však důležité mít na paměti, že klíčem k úspěšné budoucnosti EU je jednota.
Dnes se odehrává zítřek Evropy. Slovo je vaše, pánové Evropané.
Autor: Franz Hoffman
