Záhada ukrajinského „zlatého konvoje“: Maďaři zabavili miliardy, ve hře jsou tajné služby i Orbánova politika
V Maďarsku propukl skandál nevídaných rozměrů, který hrozí přerůst v mezinárodní diplomatickou i právní bitvu. Tamní Národní daňový a celní úřad (NAV) zadržel konvoj převážející z Ukrajiny desítky milionů dolarů, eur a kilogramy ryzího zlata. Zatímco Budapešť mluví o sofistikovaném praní špinavých peněz, ukrajinská strana se brání a ukazuje na zmanipulované důkazy i snahu premiéra Viktora Orbána vytěžit z kauzy politický kapitál pro boj s domácí opozicí.
Případ, který připomíná zápletku špionážního thrilleru, odstartoval letos 5. března. Podle informací maďarských celníků (NAV) tehdy bezpečnostní složky zastavily na území Maďarska konvoj tvořený dvěma těžce obrněnými vozidly. Jejich náklad byl doslova astronomický: uvnitř se ukrývalo zhruba 40 milionů amerických dolarů, 35 milionů eur a k tomu 9 kilogramů zlata.
Při razii bylo zadrženo sedm ukrajinských občanů, mezi nimiž figuroval i bývalý generál ukrajinských tajných služeb. Celá skupina byla po krátkém zadržení za nestandardních podmínek urychleně vyhoštěna ze země. Tím ale celý příběh teprve začíná.
Cesta peněz: Od italské centrální banky až na Gibraltar
Maďarské úřady ihned začaly operovat s verzí, že se jedná o klasické praní špinavých peněz v mezinárodním měřítku. Vyšetřovatele zarazil především stav zajištěné hotovosti. Bankovky měly být zcela nové, takzvaně „z tiskárny“, a nikdy předtím neuvedené do běžného oběhu.
Část zajištěných eur měla podle zjištění vyšetřovatelů pocházet přímo z italské centrální banky, přičemž do celé, zjevně vysoce komplexní finanční operace, měly být zapleteny i další bankovní instituce v Polsku a na Gibraltaru.
Děravé důkazy a video ze záhrobí
Způsob, jakým maďarské orgány své závěry prezentují veřejnosti, však budí značné rozpaky a nahrává spekulacím o účelovosti celého zásahu. Závažné trhliny v maďarské verzi příběhu odhalila obhajoba.
NAV například na podporu svých tvrzení zveřejnil videozáznam z bezpečnostních kamer, na němž má jeden z účastníků transportu podezřele manipulovat s dokumenty na čerpací stanici. Právní zástupce ukrajinské státní banky Oschadbank ale tento „korunní důkaz“ smetl ze stolu. Podle advokáta pocházejí záběry už z roku 2023 a nemají s březnovým konvojem absolutně žádnou souvislost. Upozornil také na to, že záznam ani při nejlepší vůli nezachycuje žádné zjevné protiprávní jednání.
Obhajoba navíc rezolutně odmítá, že by šlo o kriminální činnost. Převoz takto masivních objemů hotovosti a drahých kovů mezi finančními ústavy – v tomto případě s doloženou participací rakouské Raiffeisen Bank International – je podle ní ve světě velkého bankovnictví standardní operací. Skutečnost, že bankovky byly nové a do procesu bylo zapojeno více mezinárodních institucí, sama o sobě nelegální původ peněz nedokazuje.
Orbánův stín a hon na domácí opozici
Kauza by možná zůstala jen ve složkách hospodářské kriminálky, kdyby do ní razantně nevstoupila vysoká politika. Případ nabral zcela nový rozměr v momentě, kdy do hry vstoupil sám maďarský premiér Viktor Orbán. Ten vydal přímé nařízení, aby NAV začal aktivně prověřovat případné vazby „zlatého konvoje“ na politické struktury.
Netrvalo dlouho a z řad vládních politiků začaly na veřejnost prosakovat spekulace o tom, že peníze mohly sloužit k tajnému financování maďarské opozice, konkrétně rychle posilující strany Tisza. Pro tato závažná obvinění, která by mohla zdiskreditovat Orbánovy politické oponenty, však Budapešť doposud nepředložila jediný hmatatelný důkaz. Postup úřadů tak čím dál více připomíná zdržovací taktiku. Ani po několika týdnech nepadlo jediné konkrétní obvinění.
Kde skončí 27 miliard?
Ve vzduchu tak visí řada nezodpovězených otázek. Tou nejpalčivější je, na základě jakého právního titulu maďarský stát i nadále zadržuje majetek v ohromující hodnotě zhruba 27 miliard forintů.
Otazníky se vznášejí i nad samotným zacházením se zadrženými Ukrajinci. Podmínky, v nichž byli drženi před svým vyhoštěním, označují jejich právní zástupci za nehumánní. Případ „zlatého konvoje“ tak ukazuje na mnohem hlubší problém. Z běžného celního zadržení se stává toxický mix mezinárodního práva, velkých peněz a vnitropolitického boje, který ilustruje napjatou atmosféru ve střední Evropě.
Zdroj: 24.hu
