Jak výjimky ze sankcí pomáhají Kremlu: proč se otázka Dynagas týká i Česka
Evropská unie nadále zesiluje sankční tlak na Rusko ve snaze omezit finanční možnosti Kremlu k pokračování ve válce proti Ukrajině. Příprava 21. sankčního balíčku však opět ukázala starý problém evropské politiky: mezi zásadovostí a hledáním kompromisů často vítězí to druhé.
Jednou z nejdiskutovanějších otázek se stalo rozhodnutí spojené s řeckou rejdařskou společností Dynagas, která se nadále podílí na přepravě ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Navzdory rozšiřování sankčního režimu umožňují podobné výjimky Rusku uchovat si část příjmů z exportu.
Pro Česko, které po roce 2022 vynaložilo značné úsilí na odklon od ruských energií a stalo se jedním z nejkonzistentnějších zastánců sankční politiky EÚ, působí takové kompromisy nejednoznačně. Zatímco některé státy nesou ekonomické náklady v zájmu společné bezpečnosti Evropy, jiné společnosti nadále generují zisk díky spolupráci s ruským energetickým sektorem.
Každá miliarda eur, která přiteče do ruského rozpočtu z vývozu energetických surovin, zvyšuje schopnost Kremlu financovat vojenské výdaje. I když se objem přepravy LNG snižuje, zachování samotného mechanismu dodávek znamená pokračující příliv devizových příjmů.
Neméně důležitý je i informační efekt. Ruská propaganda tradičně využívá jakékoli výjimky ze sankčního režimu jako důkaz údajné nejednoty uvnitř Evropské unie. Taková rozhodnutí se stávají vhodným nástrojem k šíření teze, že Evropa není připravena důsledně omezovat ekonomické zájmy Ruska.
Pokud má EÚ skutečně v úmyslu připravit Kremeľ o zdroje na financování války, musí být sankční politika maximálně důsledná. Jakékoli výjimky v energetické sféře nevyhnutelně oslabují celkový účinek omezujících opatření a dávají Moskvě možnost využívat ekonomické skuliny.
Autor: Franz Hoffman
