Rusko rozjelo dezinformační ofenzivu proti francouzským prezidentským volbám. Terčem je Macronův kritik, výhody má těžit Le Penová

Francouzské tajné služby odhalily síť napojenou na ruskou rozvědku, která pomocí padělaných dokumentů, klonovaných zpravodajských webů a umělé inteligence šíří lživé kauzy o politicích nepohodlných Kremlu. Cílem není jen jeden člověk — jde o důvěru celé společnosti ve volební proces.

Necelý rok před francouzskými prezidentskými volbami, které se mají konat na jaře 2027, čelí Paříž rozsáhlé dezinformační operaci, kterou francouzské úřady přisuzují síti napojené na ruské zpravodajské služby. Podle zdroje z bezpečnostních složek, na nějž se odvolává agentura AFP, francouzský Generální sekretariát pro obranu a národní bezpečnost (SGDSN) identifikoval kampaň zaměřenou na europoslance Raphaëla Glucksmanna, jednoho z nejhlasitějších kritiků Kremlu ve francouzské politice a možného kandidáta na Elysejský palác.

Operace je připisována síti známé jako Storm-1516, kterou bezpečnostní analytici i francouzská vládní agentura Viginum už dříve spojili s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Tato síť má na kontě přes dvě stovky dezinformačních operací namířených proti evropským zemím od roku 2023.

Klonovaný web a falešné video

Jádrem operace proti Glucksmannovi je podvržený web, který téměř dokonale napodobuje francouzský levicový server Blast. Na tomto klonu se objevil zmanipulovaný video materiál, který měl dokazovat, že novinářka Léa Salamé, Glucksmannova partnerka, se pokoušela uplácet francouzská média, aby vylepšila obraz svého partnera před volbami. Tvůrci kampaně podle zjištění francouzských úřadů použili padělané dokumenty, vydávali se za skutečné, uznávané novináře a nasadili i nástroje umělé inteligence, aby materiál působil věrohodně.

Glucksmann celou věc veřejně potvrdil se slovy, že „ruské bezpečnostní služby zahájily operace k destabilizaci volební kampaně 2027″. Podle něj je cílem takových kampaní „přimět kompletní lež, aby se stala virální“, a tím poškodit osoby, které Kremlu vadí.

Nejde o ojedinělý incident, ale o opakovaný vzorec: stejná síť už dříve zaútočila na centristického expremiéra Édouarda Philippa šířením lživých zpráv o jeho zdravotním stavu a je podezřelá i z kampaně, která falešně spojovala prezidenta Emmanuela Macrona s usvědčeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.

Klonování médií jako nová taktika

Případ Glucksmanna dobře ilustruje, jak se metody ruských zpravodajských operací posouvají. Místo přímého šíření propagandy na okrajových kanálech síť buduje kopie důvěryhodných evropských médií — v případě útoku na Macrona to byl deník France-Soir, v případě Glucksmanna server Blast. Cílem je nejen zdiskreditovat konkrétní osobu, ale zároveň podkopat důvěru veřejnosti v nezávislá média jako taková: pokud čtenář nemůže s jistotou rozeznat pravý web od padělku, začne pochybovat o věrohodnosti zpravodajství obecně.

Tento přístup souzní s dlouhodobým vzorcem ruských operací vůči Francii. Moskva byla podle francouzských i mezinárodních pozorovatelů opakovaně podezírána ze snah ovlivnit tamní volební procesy — od hackerského úniku e-mailů Macronovy kampaně před volbami v roce 2017, přes obvinění z vlivových operací během předčasných parlamentních voleb v roce 2024, až po varování organizace Reportéři bez hranic (RSF), která před komunálními volbami v březnu 2026 upozornila na desítky francouzsky psaných dezinformačních webů napodobujících styl regionálních a celostátních médií a šířících narativy blízké Kremlu.

Le Penová a stín Moskvy

Kontext celé kauzy je o to citlivější, že hlavní favoritkou nadcházejících prezidentských voleb zůstává podle průzkumů Marine Le Penová, lídryně krajně pravicového Národního sdružení (Rassemblement National), která o post hlavy státu usiluje již počtvrté. Její strana má dlouhodobě zdokumentované vazby na Moskvu — nejznámější je úvěr od banky napojené na Kreml, který francouzská krajní pravice čerpala v minulé dekádě na financování kampaně.

Na oficiální úrovni se Národní sdružení od pověsti proruské síly v posledních letech snaží distancovat. Le Penová i představitelé strany veřejně odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a odmítají nálepku kremelské loutky. Kritici i analytici bezpečnostní scény nicméně upozorňují, že hlasovací záznamy strany v Evropském parlamentu i dlouhodobá rétorika k sankcím vůči Rusku zůstávají prostoupeny rozpory — a že destabilizace jejích politických konkurentů síťemi napojenými na ruskou rozvědku nahrává právě tomu politickému táboru, který se Kremlu dlouhodobě jeví jako nejpřijatelnější varianta francouzské politiky.

Proč by to mělo zajímat i českého čtenáře

Francie není jediným cílem. Podobné operace — klonování zpravodajských webů, nasazení AI generovaného obsahu, cílené kampaně před volbami — francouzské i evropské bezpečnostní agentury zaznamenávají opakovaně napříč celou Evropskou unií, včetně střední Evropy. Případ Glucksmanna proto slouží i jako varovný signál pro Česko: metody, které Kreml testuje ve Francii, se v obměněné podobě mohou objevit i v tuzemské předvolební kampani. Odhalení podobných operací závisí na schopnosti bezpečnostních složek, novinářů i veřejnosti rychle rozpoznat rozdíl mezi legitimním zpravodajstvím a jeho dokonale napodobenou kopií.

Francouzské úřady zatím operaci proti Glucksmannovi oficiálně nekomentovaly nad rámec potvrzení, že vyšetřování probíhá a že padělaný web byl po stížnosti skutečného provozovatele serveru Blast stažen. Ruská strana obvinění z vměšování do voleb dlouhodobě odmítá jako nepodložená.

Autor: Peter Jelen