aktualne.czJako o největší vojenské síle světa hovořil generální tajemník Jens Stoltenberg o Severoatlantické alianci, když ve čtvrtek zahajoval v Bruselu její summit. Přesto je tato organizace, ač má ve srovnání s Ruskem dvakrát víc vojáků a násobně víc zbraní, oproti Kremlu v nevýhodě. A sice tím, že je demokratická, a tudíž transparentní.
Takže americký prezident sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu jako agresi vůči celému svobodnému světu, ale jedním dechem uklidňoval Američany, ať se nebojí, že oni nikam bojovat nepůjdou.
Což Putina jen motivovalo k tomu, aby vzápětí ochromil západní alianci hrozbou atomového úderu natolik, že je od té doby schopná už jen diskutovat, zda – a za jakých okolností – by se Kreml takové vše zničující eskalace konfliktu doopravdy odvážil.
Projevilo se to i na čtvrtečním summitu, když šlo mimo jiné o to, jak by měla západní aliance reagovat, pokud by Rusko, stejně jako to už udělalo před nedávnem v Sýrii, použilo na Ukrajině chemické zbraně. Obdobně jako v lednu, kdy si západní spojenci v Kremlu podávali dveře, aby Putina odradili od útoku na Ukrajinu blíže nespecifikovanými sankcemi, hovořil Stoltenberg i v Bruselu o eventuálních odvetných opatřeních jen vágně jako o „závažných konsekvencích“.
Putinova čitelná strategie
Konkrétnější nebyl ani tehdy, když se zmínil o možnosti, že by následky takového ruského útoku zasáhly území některého ze sousedních států NATO. Konkrétně oznámil Stoltenberg jen to, že aliance zásobí Ukrajinu dekontaminačními prostředky.
Nezbývá než doufat, že si to Kreml vyloží stejně jako někteří západní politologové, podle nichž je to strategie: NATO si údajně nechce nechat koukat do karet. Putin má prý zůstat v nejistotě, kde je ta červená čára, za kterou už západní aliance nehodlá ustupovat. Otázka je, zda v tomto případě není přání otcem myšlenky. Současně se totiž, jak je v otevřených, demokratických společnostech zvykem, například veřejně probírá, zda by se případná kontaminace částí Polska či Slovenska při hypotetickém útoku ruskými chemickými zbraněmi na Ukrajinu měla brát už jako útok na NATO, nebo jako nechtěná příhoda, jako svého druhu „nehoda“, která ještě neopravňuje západní alianci k obraně jejího území.
Obdobně se už teď, sotva NATO posílení svého východního křídla naplánovalo, mudruje, zda si to, pokud válka na Ukrajině bude trvat dlouho a posily na hranicích Polska, Slovenska a Rumunska zůstanou, Rusko nevyloží jako agresi. Odpověď je přitom jasná už předem: vyloží! Protože Putin si jako agresi vyloží všechno, co se mu hodí. Jeho strategie je čitelná. Na rozdíl od západní aliance.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu.
